Tagged: právo

Tři roky natvrdo preventivně


Krajský soud v Plzni v pátek poslal 22letého Jana Silovského, který se podle obžaloby chtěl přidat k Islámskému státu, na tři roky a tři měsíce za mříže. (Novinky.cz)

Toho chlápka neznám, nevím, co je zač, možná je to vážně magor, ale jestli je to magor, tak není v téhle zemi jediný. Zaručeně je to ale první magor, který bude zavřen preventivně. Zatím totiž nic nespáchal, nikomu neublížil, jen blbě kecal. A na všechny takové zatím byla policie vždy krátká. Vždy, když někdo vyhrožoval a děsil ostatní, odmítala se policie angažovat s tím, že dokud se nic nestane, nemůže s tím nic dělat, protože se zatím nestal trestný čin. Zavřít někoho jenom proto, že se ho lidé bojí? To zatím bylo ne že nemožné, ale nemyslitelné. Stačí ale obvinění z terorismu a vše je jinak, nedotknutelné právní zásady najednou padají. Snad abychom v tom jako společnost tedy udělali jasno: buď lze potenciálně nebezpečné lidi zavírat preventivně, nebo Silovský do vězení nepatří. Kritériem ale musí být konkrétní situace, nikoliv kvalifikace potenciálního činu obsahující slovo „terorismus“. Pak je tu ovšem ještě varianta třetí, totiž že se bude jako terorista účelově nálepkovat každý, koho bude chtít stát zavřít. Třeba takový Ševcov, ten k tomu ostatně neměl daleko.

EET, karty a e-shopy


Už jsem tady na to narážel, ale odpověď stále nemám a pořád mi to vrtá v hlavně, takže znova: jak, proč a z kterého ustanovení zákona o EET vyplývá, že se EET vztahuje i na platbu platební kartou, notabene v e-shopu, ale ne na bankovní převody?

P.S. Docela se divím, že si tohle karetní asociace a banky neohlídaly, protože jim asi uteče dost procentíček, zatímco dopad na spotřebitele bude minimální, protože kdo platil kartou, zadá od 1.března příkaz k převodu, což se mi jeví jako skoro ta samá práce, zvlášť když jsou na to už dávno banky i e-shopy připravené a příkaz jde vyplnit jedním kliknutím.

Hlubina práva


Desatero je možná archaické a drakonické, ale nikdo mu nemůže upřít jednoduchost a srozumitelnost. Moderní právní systémy jsou ovšem mnohem sofistikovanější, takže plodí situace, ze kterých pak vznikají články jako Ústavní soud: Nezabavitelná část důchodu nemůže být postižena exekucí. Zřejmě jen v moderních právních systémech může být obrat „nezabavitelná část“ předmětem sporů a pochybností a dostat se až k Ústavnímu soudu, přestože by vůbec neměl opustit kancelář exekutora, jak je jasný. Ale co kdyby nebyl? Zkusit se to musí. A zřejmě jen v moderních právních systémech nelze tuto nezabavitelnost zdůvodnit lidskou důstojností, ale musí být, u dlužníka poněkud paradoxně, opřena o ochranu vlastnictví. Náš právní řád se stává světem sám pro sebe, který je bez kvalifikovaného průvodce (právníka) laikovi těžko srozumitelný, až nedostupný. Jak ale má mít k takovému právu laik důvěru? Kde brát právní jistoty, když se nelze spolehnout ani na to, co znamená „nezabavitelná část“?

EET je e-e


Předesílám, že v krácení daní nespatřuji statečný čin občanské neposlušnosti, ale obyčejnou zlodějinu, nářky hospodských a jiných zelinářů, že zkrachují, když budou platit daně, mě vyloženě iritují, a tudíž elektronickou evidenci tržeb (EET) považuji v principu za správnou. To ale neznamená, že budu nekriticky přijímat jakoukoliv její implementaci. Základem každé daňové a jiné povinnosti je zákon – tak jsem si ten zákon č. 112/2016 Sb.zákon č. 112/2016 Sb. přečetl. A řeknu vám, že mi přijde hodně mizerný (interně si tu můžeme přiznat, že je to pěkná sračka).

Celý příspěvek

Teroristou snadno a rychle


O kauze Fénix jste už asi slyšeli všichni. Nejde v ní o nic menšího, než o obžalobu levicových aktivistů z terorismu. Nechme teď stranou, že se s největší pravděpodobností jedná o pseudokauzu vykonstruovanou (zřejmě na politickou objednávku) policejními agenty-provokatéry a uvažujme, že obžalovaní útok na vojenský vlak (zřejmě myšleno vlak s vojenským materiálem, protože vojenské vlaky u nás jezdili naposledy snad za Pražského povstání) skutečně plánovali a dokonce provedli.

Celý příspěvek

Novinářský standard


Možná jsem staromódní, možná naivní a možná jen příliš náročný, ale noviny by neměly jen bavit, ale i – a to především – informovat a vzdělávat. Například nevydat článek pod titulkem Rodič nemusí držet děti na přechodu za ruku, ÚS se zastal otce zraněných dětí, protože takový titulek vyznívá jako všeobecné zproštění rodičů odpovědnosti, jenže když člověk přečte článek celý, tak v něm objeví klíčové sdělení, že „děti se na přechodu pohybovaly zcela v souladu s předpisy“ a jde tedy o specifickou situaci, kdy není mezi dítětem a dospělým žádný rozdíl a se řidič nemůže zbavit odpovědnosti jenom proto, že poškozený je dítě, které má shodou okolností poblíž rodiče. Tak to tedy alespoň chápu já, z článku to jednoznačně nevyplývá a už vůbec to v něm není explicitně řečeno, přitom přesně toto je ten ty zprávy, která si přímo říká o využití pro lepší informovanost veřejnosti a právu, právech a povinnostech a o tom, jak to vidí Ústavní soud, tedy nejvyšší právní autorita v zemi. Místo toho je tu jen další standardní bulvár, kde se chytlavý titulek poněkud míjí s textem, pokud s ním přímo není v rozporu.

Velká vesmírná loupež


Říkali jste si, že vesmír vám může být ukradený? Tak to jste si říkali správně, protože vám také ukraden byl. Ukradly ho USA čerstvým zákonem, který „umožňuje komerční dobývání minerálů i dalších materiálů, včetně vody, z asteroidů a měsíců“ a rozšiřuje tak perverzní princip exteritoriality na ještě perverznější exterestrialitu. Vesmír jistě není zakázané území, ale pokud má někdo právo regulovat jeho využívání, je to „veřejná“ OSN a nikoliv „soukromé“ USA. To už by rovnou mohl někdo prohlásit za své Slunce nebo vzduch, vždyť také dosud neměly vlastníka, tak proč si je nezabrat a pak je někomu nepronajmout? USA tímto jednostranným aktem ustavily dost nebezpečný precedens: až sem totiž jednoho krásného dne přiletí mimozemšťané a prohlásí Zemi za své vlastnictví, nezbude nám než sklapnout podpatky a zasalutovat, protože neudělají nic jiného, než jsme udělali my.

Rodina nad zákon


Byl jsem tu i onde opakovaně osočen (kromě jiných zločinů jako je vlastizrada, válečné štvaní [toho jsem se měl dopustit odmítáním války], xenofilie a nedostatku smyslu pro vlast, krev, čest a národ) z toho, že nestavím blaho své rodiny nade vše a nejsem ochoten kvůli němu porušit při boji proti uprchlíkům všechny zákony a zábrany, co jich jen naše kultura a právo znají.

Celý příspěvek

Policie má důvod vždy


Dnes se hodně řešil dnešní rozsudek brněnského soudu, o kterém informovala například tato zpráva s výmluvným titulkem Soud usměrnil policii: Pokud chce občanku, musí mít důvod. Samozřejmě, že je to pravda a vždycky byla, ale zároveň je pravda i to, co už média zamlčela a přitom by stačilo přečíst si Zákon o policii – polici si důvod vždy snadno najde, protože inkriminovaný §63, který prokazování totožnosti upravuje, obsahuje ve svém odstavci 2 i tato notně „gumová“ ustanovení:

(2) Policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu
(…)
b) zdržující se v prostoru, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České republiky,
(…)
d) od níž je požadováno vysvětlení,
(…)
l) při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti.

Netvrďte mi, že do těchto ustanovení se i průměrně blbý a nešikovný policista netrefí, notabene v inkriminovaném případě, kdy šlo o lustraci lidí ve vlaku převážejícím s největší pravděpodobností uprchlíky. Docela se divím, že to policie, zejména s poukazem na písmeno b), neustála, a že soud toto písmeno nereflektoval. Že ho nijak nereflektovali novináři mne naopak nepřekvapuje vůbec.

Jaký trest za korupci?


Prvoinstanční rozsudek nad D. Rathem, ve kterém mu soud nadělil 8,5 roku za korupci, mne motivoval k úvaze, zda je takový trest adekvátní i v případě, že je D. Rath vinen v celém rozsahu obžaloby. Proč je trest za korupci srovnatelný s trestem za násilnou kriminalitu a přísnější, než za nedbalost s následkem smrti či doživotních následků? Takový korupčník sice svým způsobem poškodil každého, ale nikoho konkrétně. Co nám přinese, že je takový člověk izolován od společnosti? Nebylo by adekvátnější zabavit mu majetek, nakládání s tím, který mu zbude, podmínit souhlasem soudu, zakázat mu vykonávat veřejné funkce, být volen, působit ve statutárních orgánech, atd. atp.?