O životech těch druhých

Všechno, co můžeme o světě vědět a ve světě změnit, závisí na tom, jestli život druhých považujeme za stejně hodnotný, jako svůj.

(Teju Cole)

Advertisements

17 comments

  1. Kamil Mudra

    Citát vytržený z kontextu může někdy vyznít hloupě. Tento je toho dobrým příkladem.
    Lze se totiž zeptat:
    „Jak závisí poznávání světa na hodnocení života druhých (kupříkladu pozorování Jupitera)?“
    nebo:
    „Některé objevy (kolo, páka, oheň…) jistě do našeho světa zasáhly velmi významně. Jak závisely na hodnocení života druhých?“
    A citát, bez dodatečného výkladu, o tom nic nesděluje. K čemu takový citát?

    • Tribun

      K zamyšlení, jako inspirace. Ale žádný citát přece nemůže mít ambice postihnout několika slovy realitu v celé její komplexitě.

      • hank

        Tenhle především není pojmově přesný. Slovo „svět“ by se mělo nahradit slovem „společnost“.

        • Tribun

          Pak by to nebylo zase přesné podle mě, protože tím byste omezil – podle mě nepřípustně – poznávání a konání jen na antroposféru. Svět zahrnuje Zemi v jejím celku (vesmír zatím nemusíme příliš uvažovat, ale výhledově samozřejmě i ten).

          • Kamil Mudra

            Svět = vše co jest
            Země = planeta Země
            Vesmír = vše mimo planetu (z pohledu Země)
            V citátu má být informace o tématu obsažena tak, aby nebylo třeba ho doplňovat ani upravovat a pojmy dodatečně vykládat či upřesňovat.
            Pokud je pojem „svět“ použit v přeneseném významu (jako např. „svět koberců“, „svět hraček“, „svět lidí“) má to být vyjádřeno tak aby bylo zřejmé o jakém „světě“ autor hovoří. Stejně nejasný je pojem „život druhých“ u něhož není jisté zda jsou tím myšleny úplně všechny životy a nebo pouze životy ostatních lidí.
            U věty pana Coleho je možné zamýšlet se nad její skladbou a jen se pídit po tom co vlastně chtěl její autor říci, protože sám její obsah je nejasný.

            • Tribun

              Přijde mi, že zbytečně slovíčkaříte. Mě ten citát takto dává dokonalý smysl, pokud vám by jako výstižnější přišel jiný, sem s ním. Citát je totiž citát a přeformulovaný přestává být citátem.

              • Kamil Mudra

                „Slovíčkařím“ kvůli ujasnění pojmů, což mi pro každý hovor přijde dost důležité.

                • Tribun

                  Dokud jde o ujasnění pojmů je to v pořádku, slovíčkaření však znamená hledání a vytváření rozdílů v chápání pojmů.

                • Kamil Mudra

                  Souhlasím s vámi že přeformulovaný citát přestává být citátem i s tím že záměna pojmu „svět“ by nepřípustně změnila vyznění citátu. Ale jak vidíte, pojem „svět“ takto použitý navozuje tendenci k různým výkladům. Vám dává citát „dokonalý smysl“, hank by pojem „svět“ nahradil pojmem „společnost“ a já navrhuji jeho upřesnění. Tedy je zřejmé že má citát, z hlediska jednoznačnosti chybu, kvůli které bychom se obrátili na jeho autora s požadavkem o dovysvětlení, pokud by byl přítomen. Tak by tomu ovšem u správně formulovaného citátu být nemělo. Ten má svého autora „přežít“ tak aby dále srozumitelně „fungoval“ i nezávisle na něm.

                  Máme-li se jím, bez možnosti konzultace s autorem, zabývat, musíme si alespoň pro náš hovor více-významové pojmy sjednotit už jen proto abychom věděli o čem hovoříme. V opačném případě je náš hovor předem odsouzený pouze k pocitovým vyjádřením jako je to vaše: „Mě ten citát takto dává dokonalý smysl“ které, bez dalšího rozvedení, vypovídá pouze o vašem postoji k němu.

                  Já žádné rozdíly hledat ani vytvářet nemusím, protože je na první pohled vidím. Domnívám se tedy že když na ně upozorním tak nejde o slovíčkaření a proto jsem slovo „slovíčkařím“, ve svém předchozím komentáři, opatřil uvozovkami.

                • Tribun

                  Citát není slovo boží, aby byl přesný a definitivní. Citát je inspirace, postavte si nad ním, co chcete, ale citát neopravujte.

    • vera

      A neříká se tomu ušlechtilost ducha, pane Mudro? Potom by mi vycházel rozdíl v tom, jestli zkoumáme Jupitera s láskou k životu, nebo k penězům. Jestli utrhnu květinu ke zkoumání, nebo ji nechám růst v přirozeném prostředí : kdy se toho o ní dozvím víc?
      Takových citátů je spousta, třeba :
      „Miluješ-li květinu, která vyrostla na nějaké hvězdě, rád se v noci díváš na nebe. Všechny hvězdy rozkvétají květinami…“
      „Co mě na spícím malém princi tolik dojímá, je jeho věrnost květině, ten obraz růže, který v něm září jako plamínek lampy, i když spí… A tušil jsem, že je ještě křehčí. Lampy musíme dobře chránit: stačí závan větru a lampa zhasne…“

      • Kamil Mudra

        Že by autor citátu takto vyjádřil onen důležitý respekt ke zkoumanému či k tomu co chceme změnit? Nu… mohlo by to tak být. Sice bych s ním polemizoval o onom „vše“ protože nezkoumáme a neměníme pouze to co se nám jeví jako živé, ale ve vztahu ke všemu živému bych s ním (i s vámi) určitě souhlasil.

  2. tresen

    A co opak?
    Má na poznávání světa a na schopnost ho měnit vliv i to, jestliže člověk svůj život nepovažuje za stejně hodnotný jako životy druhých?

    • vera

      Dokud člověk sebe hodnotí níž než ty druhé, pak nemá nástroje aby změnil svět. Ale jestli se rozhodne, že svůj život srovná s ostatními – objeví nástroje na změnu, a pak může pohnout i světem.
      Takže vliv má až to rozhodnutí ke změně. Setrvalý stav nikoliv.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s