S pravdou po funuse

Možná mám paměť chatrnou, možná selektivní, ale opravdu si nevybavuji, že by se někdy v minulosti disidenti hlásili k tomu, že byli agenty CIA, či se tím dokonce chlubili. Jestli si pamatuji dobře, tak se naopak vždy snažili vytvářet obraz toho, že jejich počínání, ústící ve státní převrat v roce 1989, bylo autentické, spontánní, založené na přání a podpoře společnosti a jejich cílem byla „svoboda, demokracie a lidská práva.“ Kdo tvrdil něco jiného, ten se je pouze snažil zdiskreditovat. Převrat se vydařil na výbornou, lidé ve své většině společenské změny přijali za své a protože byly „jejich“, tak hodili pochybnosti za hlavu a pasivně přijímali vše, co přinášely.

Takže jaká byla skutečnost, protože teď už se to říct může? Bez CIA by to nešlo. Chartě 77 pomáhali Američané i západní diplomaté, vzpomíná její „poštmistr“. Ať už byly počátky Charty 77 jakékoliv, její život byl životem agentů cizí moci. Cílem chartistů a disidentů, a tedy i Listopadu 1989, nikdy nebyla svoboda a lidská práva, jimiž se zaklínali, ta byla jen obal, který prodává, cílem bylo prosazování zájmů USA a rozšíření amerického dominia do střední Evropy.

Asi za to vůbec nestydí, mnoho dalších jim to bude schvalovat a podle zásad dvojího metru je za to i chválit. A ti stejní lidé, kteří se takto dostali k moci a zrealizovali své zájmy, nyní budou jiným – ano, myslím především Rusko – vyčítat, stejně fanaticky, jako budou obhajovat někdejší vměšování USA, že dělají totéž. A já dostanu vynadáno, že jim to nebaštím. Tak do mě, protože tuhle šlichtu já žrát odmítám.

Buď to StB dělala špatně, a pak to dělá špatně i BIS a CTHH a kdo ví, kdo všechno dnes bojuje proti ruským agentům a „agentům“, nebo nelze tehdejší StB nic vyčítat a je třeba uznat, že disidenti byli prostě cizí agenti, kteří si zaslouží svůj žold, ale nikoliv úctu.

121 comments

  1. Ota

    Přesně tak, cizí moci co nás osvobodila od totality a dala k dispozici sve silové složky, patří dík. Stejně jako v případě osvobození od nacismu, kdy Gabcik s Kubišem byli vycviceni společně s britskými speciálními jednotkami „commandos“, předchůdkyně dnešní SAS. V případě zajišťovani svobody slova, pasování literatury a komunikace do redakce Svobodne Evropy či Hlasů Ameriky bylo potřeba materiální pomoci. Dále pak třeba takové faxy a kopírky nahrazovaly skutečně zbraně. I když proti StB a KGB, které považuji za analogické instituce jako bylo Gestapo, to samo o sobě nestačilo.

    • Tribun

      Jinými slovy tvrdíte, že na vměšování není nic špatného. Ale asi si to ani neuvědomujete, protože vy nedokážete posuzovat události podle jejich podstaty, ale jen a pouze podle toho kdo a na jaké straně v nich figuruje. A osvobozeni? Nebyli jsme osvobozeni, ale dobyti. Když už konečně pochopíte, že svoboda či lidská práva jsou kategorie, v nichž velmoci neuvažují. Nějaký „svoboda“ není nikdy cíl sám o sobě, je to vždy jen prostředek.

      • Ota

        Říkáte to.spravne o roku 1945. V.roce 1989 jsme byli osvobození vlastním lidem. Násilí z SSSR naštěstí nepřišlo jako posledne. Proto jsme to zvládli sami.

        • Tribun

          Jen kličkujte. Od koho jsme se osvobodili? Kde je ta svoboda? V montovnách snad, v prekarizaci práce, v masivním inkasu dividend z výkonu našeho hospodářství? Proberte se konečně, člověče. Byli jsme satelit, jsme kolonie. To mi ten satelit přijde tedy lepší.

          • Ota

            Už jsem to psal, ve všech atributech kvality života se máme lépe. I psát proti režimu můžete. Co byste chtěl víc? Mít se jako v Rusku nebo Číně? Chápu, že by Vám to možná vyhovovalo, ale vetsina lidi si návrat starého režimu nepřeje, ani ten rusky nebo čínský.

            • Tribun

              Někteří se máme lépe, někteří ne. Vy ale vidíte jen ty, kteří se lépe mají. Jenže co když bychom se všichni měli lépe i v socialismu prostě díky pokroku? Jenže vy máte tu výhodu, že srovnání neexistuje a tak můžete veškerý pokrok připsat restauraci kapitalismu. I když pokrok…

              • Ota

                O tom mluvil už Marx a pak i socialistické „ábíčko“. Nikdy se.to nesplnilo. A casu neměli málo…Kdepak, nikdy se nemohl konat pokrok, když inteligence byla v platové soustavě podhodnocena na úroveň chudiny a horník a soustružník platili za stavovskou šlechtu. Investice a lidský kapitál mzdove diferencovaný totiž přináší pokrok a ne platova nivelizace a dotace zradla a chlastu jako siditka pro proletarizovane masy.

                • Tribun

                  Vám se prostě z představy, že by si lidé mohli být rovni, dělá špatně. Jen to mi vysvětlete, jak chcete dosáhnout pokroku, když nutíte inteligenci pachtit se o kus žvance v montovnách a skladech a jít si navzájem po krku s jinými inteligenty i těmi proletáři? Prekarizací možná dočasně zvýšíte zisky kapitálu, ale na pokrok zapomeňte. Jen připomenu, že pokrok není totéž, jako rostoucí DAX.

                • Ota

                  Rovni si už dávno jsme. Máme to v Ústavě a třeba Francouzi už 250 před námi. Rovnostářství, o které patrné usilujte Vy není bez totality možné.

                • Tribun

                  Četl jste někdy sovětskou ústavu? Jémine, tam vám bylo krásných věcí… Rovni si budeme, až vlastníci nebudou privilegovaní, až bohatí nebudou mít lepší přístup k právu či zdravotní péči etc. V kapitalismu není rovnost z principu nikdy možná. Pokud by byla, pak by nikdo nedržel hubu a krok ze strachu o práci, až zemře.

                • Ota

                  Jasne,.rovni si budeme až dlouzi nedosáhnou výše než malí, doktori humanitních věd se budou střídat s popelari na odvážení odpadu a ti bez hudebního sluchu budou sklízet na jevištích stejný potlesk jako Enrico Caruso. Všechny zvýhodnění co jste jmenoval pocházejí od nestejných dispozic, vůle a soutezivosti. Proto se liší sociální demokrat ergo liberál od komunisty Vašeho typu tím, ze socialni demokrat zavrhuje třídní boj, ale razi rovnost šancí. Vy násilí prumernych na nadaných a pilných.

                • Tribun

                  Omyl, či spíše demagogie z vaší strany. Rovni si budeme ne tehdy, až budeme všichni stejně vysocí, ale až bude jedno, jak je kdo vysoký a malí nebudou muset sahat tam, kam vysocí, a jejich výška nebude mít vliv na jejich postavení ve společnosti.

                • Ota

                  postavení ve společnosti je dáno minimálně intelektem, talentem, pílí. TU NIKDY NEBUDEME MÍT STEJNOU. Je to proti přírodním zákonům i proti biologickému vývoji a evoluci samotné. Společnost, kde nebude záležet na výkonu, píli a znalostech, bych žít nechtěl. Zákonitě to musí být vězení, kde všichni chodí stejně dokola a dostávají za to stejnou šlichtu. Pravda pracovat nemusí, soutěžit už vůbec ne, to dokonce ani nesmí, aby se neservali. Berte to tak, že rozdílné postavení je výsledkem evoluce a přirodních procesů, kde schopnější druhy došly podoby člověka, ty slabší zanikly. Není to jen o hrubé síle, ale právě o intelektu, který je dán právě přirozeným výběrem těch, co uspěly. Je jedno jak, prostě museli zvládnout něco lépe než jiné. O to jde, o ničem jiném to není. Vy chcete z člověka udělat zvíře v kleci, v ZOO, kde každý dostane nažrat a jednou za rok je připuštěn k březí samici. Takto si společnost představovali fašisté. A po nich komunisté. Resp. ti snad ještě před nimi.

                • Tribun

                  Permanentní rvačka je právě ta vaše svoboda a konkurence. Já bych naopak takovou společnost, která se obejde bez boje, triumfů a ponížení uvítal. Opravdu nevidím nic špatného na tom, když budou všichni chodit stejně oblékaní, stejně jako na tom, když si každý obleče, co chce. V tomto svoboda není, to je jen vnější zdání; i nucení k odlišnosti je forma uniformity. Když globální značka hlásá: „Image je na nic, následuji“ vy tomu věříte, že se stanete silnou a svobodnou osobností, když si koupíte to samé, jako milióny dalších?

                  Někdo je inteligentnější, někdo méně, ale za má třeba více empatie nebo trpělivosti a tak se lépe hodí pro práci s dětmi nebo pro práci v hospicu. Jenže z pohledu kapitalismu (ekonomistického sociálního darwinismu) je takový člověk slabý. Přitom pro společnost má větší cenu, než manažer nějakého portfolia. Měl by mít tedy stejné, ne-li vyšší postavení. Má ho snad?

                  Uvědomujete si vůbec, Oto, kam se to pořád ženete? Já vám to klidně prozradím, protože to vím naprosto přesně: do hrobu.

              • Petr Pelikán

                Tribune, není pravdou, že by srovnání neexistovalo. My jsme ho měli 40 let. 40 let socialismu nám ty tendence pokroku ukázaly. Státem diktované a plánované hospodářství, absence osobní svobody, jako i uniformita trhu, byly zaručenou brzdou pokroku. Pokrok nelze státem plánovat. Pokrok je výsledkem lidské individuality.

                Co se týká rovnosti lidí – ona známá komunistická téze:„Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“ vytváří v důsledku velkou nerovnost a nebere v potaz, ba dokonce popírá lidskou individualitu. Schopnost či potřebu lze vyložit velmi individuelně a neexistuje žádné objektivní měřítko.

                • Tribun

                  Čtyřicet let sabotáží, to se těžko srovnává. A přesto to výsledky nebyly špatné. Kolik osobní svobody má takový bezdomovec? Kolik osobní svobody má matka samoživitelka? Kolik osobní svobody mají prekarizovaní zaměstnanci? Neexistuje drastičtější kontradikt svobody, než je existenční stres.

                  Základní potřeby individuální nejsou. Každý potřebuje jíst, pít, spát, milovat a bydlet. V tomto jsme si všichni rovni až k stejnosti. I tak si ale všimněte, že individualita v tom komunistickém heslu je: svých schopností, jeho potřeb. Je ale individualita v rovnosti a společenské odpovědnosti. Špatně placený člověk jistě bude špatně pracovat, ale 100x lépe placený člověk 100x lépe pracovat nebude, ten bude pracovat vždy „jen“ dobře.

                • Petr Pelikán

                  Tribune, ty základní potřeby jsou individuálnější, než si myslíte:

                  a) jíst a pít – Může každý jíst a pít to samé? Jsme skutečně tak stejní? Odpovím Vám – co jednomu může prospívat, může druhému škodit, jsme v tomto ohledu velmi individuální!
                  b) spát – Máme skutečně všichni stejný spánek a stejný nárok na prostředí? Odpovím Vám – nemáme, spánek je velmi individuální!
                  c) milovat – Již z podstaty lidské jedinečnosti věc velmi individuální!
                  d) bydlet – i to je věc velmi individuální a to nejen na základě lidské jedinečnosti, ale i na základě různosti prostředí!

                  PS: Vaše téze, že špatně placený člověk jistě bude špatně pracovat, ale 100x lépe placený člověk 100x lépe pracovat nebude, ten bude pracovat vždy „jen“ dobře, kulhá velmi silně.

                • Tribun

                  I když nemohou jíst všichni to samé, něco musí jíst všichni. Z toho, že nemohou všichni jíst to samé nijak neplyne, že někteří nemusí jíst vůbec. Musí. Nikdy jsem neslyšel nic o tom, že by komunisti chtěli někoho nutit, aby všichni jedli to samé, pointa je v tom, že by všichni měli mít přístup k základnímu pemzu stravy.

                  Vaše téze, že špatně placený člověk jistě bude špatně pracovat, ale 100x lépe placený člověk 100x lépe pracovat nebude, ten bude pracovat vždy „jen“ dobře, kulhá velmi silně.
                  V čem kulhá? Jak kulhá? Nikdo nemůže pracovat 25h denně, bez ohledu na to, kolik mu zaplatíte, žádný chirurg nedokáže dělat dvě transplantace srdce jednou operací, ani kdybyste mu zaplatil za čtyři. Pokud mu ovšem ukážete, že si muže vydělat víc, když bude léčit bohaté, tak dost možná bude léčit zdravé bohaté a o chudé nemocné nebude mít zájem. Na té vysmívané rovnosti je možná více, než jste ochoten připustit. Pokud budu mluvit z vlastní zkušenosti, tak svoji práci dělám nejlépe, jak umím, bez ohledu na to, kolik mi za ni platí. Ale já jsem levičácký úchylkář, je možné, že normální pravičáci to mají jinak.

                • Petr Pelikán

                  PPS: Milovat není přísně vzato lidskou potřebou, tou je jen reprodukce vlastního druhu – milovat je osobním výrazem lidské jedinečnosti! Jsou i lidé, kteří toho nejsou schopni!

                • Tribun

                  Pak jsem si uvědomil, že to je zbytečně nepřesné a patetické, myslel jsem potřebu sociální interakce a přijetí. Jistě se najdou jedinci, kteří ji mají atrofovanou až neexistenci (stejně jako jiní jedinci téměř nemusí spát), ale z toho ještě neplyne, že u těch, kteří ji mají, se jedná o nějaký „nadstandard“.

                • Petr Pelikán

                  Když už příklad s chirurgem, pak se ho uchopím – co myslíte, proč se najdou lékaři, kteří jsou ochotni v rámci „Lékařů bez hranic“ bezplatně pomáhat v zemích třetího světa? Myslíte, že oni neví, že by si mohli vydělat víc léčením bohatých? A co myslíte, jakou motivaci mají řádové sestry, které pracují jako zdravotní sestry? Myslíte, že ony dávají přednost bohatému nemocnému?

                  Roven si je člověk jen v osobních právech a svobodách – rovnost nespočívá v materiální hodnotě, jelikož ta nemá pro každého stejný význam!

                  Sociální interakce není automatickou lidskou potřebou.

                • Tribun

                  Proč se najdou? Protože kapitalismus není ještě 100% úspěšný, respektive člověk se jako objektivista nerodí, ale musí k tomu být vychován/donucen. Ale kapitalismu v zásadě takoví lidé nevadí ani neškodí, protože on i na nich umí parazitovat: tím, že ti lékaři nebe sestry pracuji dobrovolně kapitalisty dotují, protože peníze, které by jinak bylo nutné a slušné zaplatit za práci, si mohou nechat.

                • Tribun

                  Deklarované právo nestačí, musí být i reálně dosažitelné. Svoboda je materiálně podmíněna. Hovořit o sociální interakce jako o potřebě možná není přesné, výstižnější by bylo říct, že se jedná o podstatu lidství. Bez druhých není nikdo zcela člověkem.

                • Petr Pelikán

                  PS: Svou tézi, že špatně placený člověk jistě bude špatně pracovat, ale 100x lépe placený člověk 100x lépe pracovat nebude popíráte sám svým tvrzením: „Pokud budu mluvit z vlastní zkušenosti, tak svoji práci dělám nejlépe, jak umím, bez ohledu na to, kolik mi za ni platí. Ale já jsem levičácký úchylkář, je možné, že normální pravičáci to mají jinak.“

                • Petr Pelikán

                  ……. svoji práci dělám nejlépe, jak umím, bez ohledu na to, kolik mi za ni platí ………………

                  Takže tedy svou práci děláte nejlépe, jak umíte, i když Vám za ni platí špatně!

                • Tribun

                  Aha. Zapomněl jsem dodat, že mě zase tak špatně neplatí, takže nevím, jaké je to na té spodní straně, nicméně logicky předpokládám, že špatně placený, tedy špatně živený a neodpočatý člověk, nutně pracuje špatně bez ohledu na to, jak moc by chtěl pracovat dobře. Ostatně, jsou na to myslím i vědecké studie.

                • Petr Pelikán

                  Zapoměl jste dodat – s tím dodatkem by to Vaše tvrzení vůbec neplatilo. Nemohl byste pak totiž napsat: „Bez ohledu na to, kolik mi za ni platí.“

                • Tribun

                  Když jsi v úzkých, bazíruj na slovíčkách. Nebo jsem to opravdu napsal tak nesrozumitelně? (Tohle je otázka na ostatní, váš názor už znám.)

                • Petr Pelikán

                  Kdyby šlo o bázírování na slovíčkách, pak bych ten Váš rozpor v tvrzeních nekomentoval. Jde ale o podstatný smyslový rozpor.

                  K pochopení by možná pomohl i můj komentář v 11:23. Ten jste ale z neznámých důvodů nezveřejnil. Možná jste ho přehlédl.

                • Tribun

                  Jistě, mohu to svoje tvrzení zkusit zpřesnit (a také to udělám), nicméně mám námitku v tom smyslu, že lze tak dlouho zpřesňovat, až bude definice naprosto pregnantní, nebude ovšem 100% pasovat ani na jeden reálný případ což pak bude použito jako důkaz toho, že se mýlím. Jde o podobný princip, jako v právu, kdy jsou zákony tak přesné a podrobné, že je každý druhý může jednoduše obejít, protože je nějaký detail jeho počínání jiný.

                  Pokud se tedy vrátím k té své definici (snad jsem se v diskusi příliš neztratil), tak by mohla znít nějak takto: Zatímco jistá minimální mzda je pro kvalitní výkon práce nezbytná (často je dokonce nutnou podmínkou pro vůbec nějaký výkon), potom s její rostoucí výší kvalita výkonu od určité výše již neroste (mezní mzda), protože člověk je tvor v mnoha směrech omezený a od určité hranice nemůže pracovat ani více, ani lépe, bez ohledu na mzdu.

                • Feldkurát Katz

                  napsal jste to naprosto srozumitelně a pro ty, kteří chtějí něco chápat, i pochopitelně
                  Peloš tady předvádí pouze své umanuté pelikánovštiny

                • Petr Pelikán

                  Zpřesňovat tvrzení je jedna věc, druhá věc je, že se tím múže změnit podstata již řečeného. A pokud už zpřesňujete, pak by nebylo od věci, poukázat na skutečnost, že se Vaše vyjádření (tak to nyní po Vašich komentářích chápu) vztahuje jen ke druhé části Vašeho původního tvrzení, nikoliv k tvrzení celému. K tomu je pak nutno říct, že i kdyby tato část Vašeho tvrzení byla správná, neznamená to, že by tím Vaše celé tvrzení bylo správné.

                  Východiskem naší diskuse bylo Vaše tvrzení: „Špatně placený člověk jistě bude špatně pracovat, ale 100x lépe placený člověk 100x lépe pracovat nebude, ten bude pracovat vždy „jen“ dobře.“

                  Toto tvrzení jsem zpochybnil a mé pochybnosti také na základě příkladů odůvodnil. Váš ideologický kometář k mým příkladům je bezpředmětný, protože Vaše konstatování: „Kapitalismus není ještě 100% úspěšný, respektive člověk se jako objektivista nerodí, ale musí k tomu být vychován/donucen. Ale kapitalismu v zásadě takoví lidé nevadí ani neškodí, protože on i na nich umí parazitovat: tím, že ti lékaři nebe sestry pracuji dobrovolně kapitalisty dotují, protože peníze, které by jinak bylo nutné a slušné zaplatit za práci, si mohou nechat,“ v důsledku potvrzuje, že se najdou lidé, kteří dobře pracují, přestože jsou špatně placeni.

                  Dále jste konstatoval: „Pokud budu mluvit z vlastní zkušenosti, tak svoji práci dělám nejlépe, jak umím, bez ohledu na to, kolik mi za ni platí. Ale já jsem levičácký úchylkář, je možné, že normální pravičáci to mají jinak.“

                  Já jsem pak poukázal na rozpor v těchto tvrzeních, neboť podle Vaší první téze pokud by Vám za Vaši práci platili špatně, pracoval byste špatně, pokud by Vám platili 100x lépe, pracoval byste vždy „jen“ dobře.

                  Vy ale tvrdíte, že bez ohledu na to, kolik Vám za práci platí, děláte svou práci nejlépe, jak umíte.

                  Pokud se tedy podívám na Vaši zpřesněnou definici a vezmu v potaz, že se vztahuje jen na druhou část Vašeho původního tvrzení: „Zatímco jistá minimální mzda je pro kvalitní výkon práce nezbytná (často je dokonce nutnou podmínkou pro vůbec nějaký výkon), potom s její rostoucí výší kvalita výkonu od určité výše již neroste (mezní mzda), protože člověk je tvor v mnoha směrech omezený a od určité hranice nemůže pracovat ani více, ani lépe, bez ohledu na mzdu, musím konstatovat, že i ta nám říká, že Vaše první téze kulhá.

                  Vezmu-li v potaz, že berete jistou minimální mzdu pro kvalitní výkon za nezbytnou, nejedná se tedy o špatné placení, pak již sám definujete, že s její rostoucí výší do určité míry roste také kvalita výkonu. To samo již říká, že lze lépe pracovat, než dobře. Tedy Vaše téze je nesprávná.

                  Vy se domníváte, že svoboda je materiálně podmíněna – dovolím si Vám odporovat a namítnu: Opak je pravdou, svoboda je podmínkou materiální jistoty a materiální svoboda je jen jednou ze svobod, které člověk má.

                • Tribun

                  Když cChcete svůj slovíčkářský „triumf“, máte ho mít, pro mě tyhle krkolomnosti nejsou. Jediné jasné slovo je ve vašem posledním odstavci, o tom ale již byla řeč tolikrát, že se nehodlám opakovat a řeknu jen tolik, že s vás mluví víra, ale mýlíte se tak, jak se jen mýlit lze.

                • Petr Pelikán

                  Pokud se domníváte, že už o tom byla řeč tolikrát a že se mýlím, pak Vám mohu jen říct, že se o tom hovořilo a hovoří neustále. Nesčetné množství filosofů a vědců to zkoumalo a diskutovalo (vřele doporučím např. Barucha Spinozu nebo Arthura Schopenhauera). Jedno Vám mohu říct s jistotou – svoboda není podmíněna materiálně. Mohl bych to i odůvodnit a podložit, ale toho Vás ušetřím, protože to stejně považujete za „slovíčkaření“.

  2. Seal

    Něměl byste zapomínat ani na Masaryka a Beneše, protože už ti dva přece aktivně vstoupili do služeb nějaké cizí mocnosti. Beneš dokonce dvakrát, což jsem zjistil, když jsem si kvůli kauze Peroutka pročítal protektorátní Lidové noviny. Těch odsuzujících vyjádření na hlavu čs. exilu a domácí šeptané propagandy tam bylo nepřehlédnutelně, přičemž ty názory na adresu jednoho „zkrachovalého politika“, který se po Mnichovu! dal do služeb britského impéria, nepsali žádní čeští náckové. Pokud si snad myslíte, že by se v protektorátu přestal poslouchat Londýn, kdyby Beneš a spol. přiznali, že to vysílání ve skutečnosti finacuje „anglická plutokracie“, tak se samozřejmě pletete. No a pokud jde přímo o bývalý normalizační režim, tak tenhle „informační deficit“ přece s dostatečnou intenzitou dohánělo Rudé právo, Tribuna a Čs. televize. Fakt neznám nikoho, kdo by nevěděl, že Hlas Ameriky vysílá v češtině a slovenštině hlavně proto, že USA chtějí zatočit se Sovětským svazem. Jenže, a nad tím se spíš dneska pozastavujte, pro velkou většinu lidí, kteří tady tehdy žili, to vůbec nebylo důležité. Socialismus to v naší zemi projel v úplně jiném historickém čase, než aby se dala vytvářet jednoduhá paralela mezi Moskvou a Washingtonem. Ale když už zmiňujete konečný efekt, tak si aspoň povšimněte, kde vám dneska na té pomyslné ose sympatií stojí aktivní budovatelé českého kapitalistického zázraku v čele s Klausem nebo Zemanem; jestliže už tedy hovoříte o lidech, kteří se díky sametovému odmítnutí normalizační verze sociálního státu prodrali k moci a začali u nás budovat echt pravicový, kapitalistický systém.

      • Seal

        Historický reparát se dal skládat jenom jednou. Znáte přece to úsloví, že střední třída sice neví co chce, ale nedá pokoj, dokud to nedostane.

          • Seal

            Rok 1968 byl tou promrhanou šancí, kdy se dal složit historický reparát. V roce 1989 už to nešlo, protože středostavovská společnost vnímala především to, že jim normalizační verze socíku upírala blahobyt a prosperitu. Zkrátka všechno to, co jim připomínalo šedou minulost, se odbourávalo se stejnou vehemencí, jako když malé dítě vyhazuje ze svého pokoje hračky, které je už přestaly bavit.

            • Tribun

              Pak už mě to také napadlo. Nicméně jsem dost skeptický k tomu, že by Pražské jaro byla nějaká zvláštní šance na reparát socialismu. Šance na dřívější restauraci ano, ale nějaká naše třetí cesta tehdy asi moc nepadala v úvahu. Pokud by si neprosadili svoji Sověti, tak by si ji prosadili Amíci, kteří by určitě netolerovali, aby ve středu Evropu fungoval socialistický stát navzdory SSSR. Prostě by nás jen schramstli o dvacet let dřív.

              • Seal

                Myslet si to samozřejmě můžete. Je to určitě pohodlnější, než si lámat hlavu tím, jakpak se to přihodilo, že rozparcelování Evropy, ke kterému mělo dojít už někdy dávno v Jaltě, se tehdy dokázali docela úspěšně vyhnout Finové, Rakušani a národy bývalé Jugoslávie. Že by snad za to mohla ta jedičná zeměpisná poloha? To by bylo ovšem hodně originální vysvětlení, proč po Velké sametové tolik náruživých patriotů začalo strkat hlavu do americké zadele. A dneska jsou opět ve svém živlu, když to tam teď do ruky vezme Trump, takže třeba celý ten slavný Institut Václava Klause se už teď nebude muset poněkud křečovitě schovávat za Putinem. Původní řeč byla ale hlavně o tom, do jaké míry je společnost schopna sama přijímat socialistické myšenky bez toho, aniž by ji k tomu kdokoli nutil bodákem.

                • hank

                  Seal napsal:
                  „…rozparcelování Evropy…se tehdy dokázali docela úspěšně vyhnout…Rakušani…“
                  Velkou zásluhu na tom měli pováleční presidenti Karl Renner (rodák z Dolních Dunajovic) a Theodor Körner (rodák z Chrastavy) a kancléři Figl a Raab. Československu bohužel státníci tohoto formátu po r. 1945 chyběli…

                • Feldkurát Katz

                  U Finska hraje dle mého názoru geografická poloha zásadní význam
                  Pokud jde o Rakousko – to přece nemůžete s ohledem na historickou zkušenost s ČSR vůbec srovnávat
                  Rakušani a Němci o sobě mají blízko, takže si troufám tvrdit, že anšlus Rakouska byl tehdejšími Rakušany vnímán úplně jinak, než jak přijímali Mnichov Čechoslováci (nebo minimálně českomoravská část republiky).

                  Mnichov byl prostě zrada Západu a hotovo. A jelikož nebyla jiná alternativa k Západu než SSSR (který nás navíc osvobodil), tak jsme se holt tehdy přichýlili k tomuto dubisku. Myslím, že v tehdejší době by s tím nic nenadělaly jakékoliv osobnosti. V 1946 byly (ještě svobodné) volby a v nich komouši vyhráli. Tím a celkovou atmosférou ve společnosti byl nalajnovaný pochod k Únoru

                • Seal

                  Psal jsem o Jaltě a vy do toho hned s anšlusem. To se potom fakt jeden nediví, že když třeba Poláci nebo Rusové chtějí pochopit českou mentalitu, tak hned jako první knížku otevřou toho Švejka. To v tom asi opravdu trčí nějaký ten předem přisouzený historický úděl: Nejdřív nějací Habsburkové napálili český stavovský stát, potom Francie s Anglií zradila republiku, pak SSSR tak nějak zmršil tzv. československou cestu k socialismu,no a po sametu to pro změnu nevyšlo ani s tím počátečním nadšením pro USA. Šmankote, to jsou teda dějiny! No ještě štěstí, že za to vlastně nikdo ani pořádně nemůže, protože ve skutečnosti to jenom nějaký ten tajemný XYZ takhle blbě nalinkoval.

                • Feldkurát Katz

                  hmmm
                  tak jste si odplivl, ale tak nějak samoůčelně, jenom abyste vymasturboval svoje ego

                  ta Vaše Jalta mohla být realizovaná jenom díky tomu, co jí předcházelo.
                  Kdyby u nás nebylo v 1945 obecné nasrání na Západ, kterej nás hodil přes palubu a současně i vděk Rusákům za osvobození, žádná Jalta by nepomohla Gottwaldovi k premiérování
                  A naopak – žádnej geniální prezident, kterej by na Hradě seděl místo Beneše, by nezabránil Únoru

                  a zrcadlově to platí o tom Rakousku

                  a že země naší velikosti a významu má předem přisouzený historický úděl – totiž, že jí mocní z libovolných světových stran serou na hlavu – o tom jste se ještě nedoslechl, že ne

                • Seal

                  Díky, že jste mi tu v několika řádcích objasnil smysl českých dějin. Teda nic proti prostořekým polním kurátům, ale vskutku netoužím po tom, abych se spolu s vámi mentálně ocitnul v nějaké nové 2. republice. To si fakt kvůli egu raději dopřeji nějaké ty hodně naivní veršíky od Františka Halase:
                  Malověrní Čas kostižerný
                  jí jenom krásu dal
                  a z polí stenných křik iluminoval
                  kamenné texty portálů a zdí
                  Tak bude vždy
                  Malověrní
                  Tak bude vždy

                  Za vraty našich řek
                  zní tvrdá kopyta
                  za vraty našich řek
                  kopyty rozryta
                  je zem
                  a strašní jezdci Zjevení
                  mávají praporem…

      • Kamil Mudra

        „Ať už byly počátky Charty 77 jakékoliv, její život byl životem agentů cizí moci. Cílem chartistů a disidentů, a tedy i Listopadu 1989, nikdy nebyla svoboda a lidská práva, jimiž se zaklínali, ta byla jen obal, který prodává, cílem bylo prosazování zájmů USA a rozšíření amerického dominia do střední Evropy.“

        Především byste neměl kvůli jakýmkoli „poštmistrům“ házet všechny disidenty do jednoho pytle. V řadách signatářů i ne-signatářů vždy markantně převládali lidé kterým šlo právě o ta lidská práva a svobody (projevu, pohybu atd.) a Amerika se svou CIA jim byla ukradená. Naprosté většině z nich ani nešlo o nějaké odstranění socialismu nýbrž jen o to aby byla tato práva režimem respektována. To že byli polistopadovým režimem dodatečně „přihozeni“ k agentům prosazujícím zájmy USA a rozšiřování amerického dominia do střední Evropy není jejich vina. Ti kteří se proti takovému začlenění ozvali byli okamžitě dehonestováni označením za „milovníky starých pořádků“, leckdy i s bezprostředním dopadem na jejich pracovní či jiné společenské pozice. Často, paradoxně, těmi největšími přisluhovači režimu bývalého, kteří zavčas a dostatečně okatě, vyměnili kabát.

        …disidenti byli prostě cizí agenti, kteří si zaslouží svůj žold, ale nikoliv úctu.
        Pokud to skutečně vidíte takto, pak si se svým blogem nezasloužíte úctu ani Vy, Tribune, bez ohledu na to že nepředpokládám že byste za jeho provozování pobíral nějaký žold. :-(

          • Kamil Mudra

            Když velezrádce – tak čí nebo čeho?
            Hrdina je silné ohodnocení se kterým jsem zvyklý nakládat velmi opatrně. Ale, vzhledem k tomu kolik vlivných lidí by ho rádo vidělo po drnem, jde jistě o odvážného člověka.

              • Kamil Mudra

                Já myslím že coby už v mládí vyšetřovaný hacker a spolutvůrce systému Rubberhose pro politicky pronásledované disidenty, měl představu o tom do čeho se pouští i co riskuje už když WikiLeaks zakládal.

  3. tresen

    „Ať už byly počátky Charty 77 jakékoliv, její život byl životem agentů cizí moci. Cílem chartistů a disidentů, a tedy i Listopadu 1989, nikdy nebyla svoboda a lidská práva, jimiž se zaklínali, ta byla jen obal, který prodává, cílem bylo prosazování zájmů USA a rozšíření amerického dominia do střední Evropy.“
    Ta hrstička „agentů zámořské mocnosti“, která si i s veškerou lidskoprávní agendou a doprovodným protivenstvím vysloužila vaše odsouzení, byla, pokud přijmeme vaše premisy, něco jako plivnutí do moře agentů. A to agentů mocnosti kontinentální. Každý člen komunistické strany defakto působil ve službách impéria, které jeho vlastní stát nepřátelsky převzalo, jednoduše ho spolklo jako malinu.

      • tresen

        Snad by to mohlo něco změnit na vašem pohledu na podstatu věci, který je ovládán přímo strašidelným morálním relativismem.

          • tresen

            Nemusíte se potácet z extrému do extrému. Chce to špetku smyslu pro úměru. I co se morálních hodnot týče.
            Možná by stálo za připomenutí, že Charta vznikla tehdy, když představitelé komunistického režimu oficiálně podepsali závazek, že budou dodržovat lidská práva. Chartisti v podstatě neudělali nic jiného, než že nastavením vlastní kůže před světovou veřejností, která helsinský proces brala docela vážně, ukázali, jak upřímně byl ten závazek míněn.
            Jestli v tom nedokážete vidět nic víc než bídné záškodnictví ve prospěch USA, je mi vás líto.

              • tresen

                Jestli tím myslíte to, že svým vcelku nepatrným dílem přispěli k pádu komunistického režimu, pak nic nepromrhali, ba právě naopak.

                • Tribun

                  Pak je ale musíte schvalovat ve všech případech, chcete-li být morálně konzistentní. A nebo se hrdě přihlásit k vrcholně nemravné morálce dvojího metru.

                • tresen

                  Účel – konec komunistického režimu.
                  Prostředky – vystavit tento režim pokušení zamést s lidmi, kteří pouze žádají, aby splnil to, co podepsal v mezinárodní dohodě.

                  To opravdu mohu schválit ve všech případech. Dvojí metr? V čem?

                • Tribun

                  I když bude tím účelem konec tzv. demokratického režimu? Ostatně, na tyhle vaše posvěcené metody dojela kupř. M. Horáková.

                • tresen

                  Nerozumíte větě, že účelem byl konec komunistického režimu?
                  To se snad nedá chápat tak, že účelem, který schvaluju, může být konec demokratického režimu.
                  Co s tím má co dělat Horáková, tedy kromě toho, že i ona si přála konec komunistického režimu?
                  Ona nedojela na nějaké moje metody, ale na metody stalinistické.

                • Tribun

                  No právě že rozumím a vychází mi z toho ten dvojí metr: proti komunismu lze cokoliv, proti demokracii se nesmí nic. Horáková dojela právě na tu snahu USA vyvolat u nás teror, který by postavil lidi proti režimu a tento vztek režim následně smetl.

                • tresen

                  Pokud se pořád ještě bavíme o Chartě, pak její prostředek jsem popsala výš. Nebylo to „cokoli“, ani to nijak nepřekračovalo legální rámec.
                  Pokud se chcete bavit o Horákové, tak jejím zločinem bylo, že dělala jen to, co dělali občané normálních zemí, aniž by jim za to něco hrozilo.
                  Za teror, který ji postihl, nemohla ani ona ani nikdo ze Západu. Šlo přece o to ukázat všem, že tady normální poměry skončily. A nikdy jinak.
                  Přát si, aby tyranský režim skončil, je naprosto v pořádku. Ani Horáková, ani chartisti neměli v repertoáru žádné jiné, než legální metody.

                • Tribun

                  Spousta věcí nepřekračuje legální rámec, dokud ho někdo nezmění, nebo dokud nějaký šikovný právník šikovně nevyloží a neaplikuje stávají zákony. Viz svoboda projevu vs. boj proti ruské propagandě.

                  Vtip s Horákovou je v tom, že vůbec nic nespáchala, ale CIA přesvědčila náš bezpečnostní aparát, že ano, aby ten absurdní proces oslabil podporu režimu. Prostě taková variace na sankce, kterými USA šermují i dnes.

  4. XY

    Nojo, ale proč se potom tak divíme, když zločinný Putin, prokleto budiž jeho jméno, odplácí Západu toutéž diverzní(?) mincí? Obama je v hysterickém pomykove, liberální demokraté rovněž, tunajší ministerstvo pravdy už pomalu chystá pěstování novodobých ztroskotanců a zaprodanců. Upřímně řečeno, ta pomoc CIA, o níž se nyní na plnou hubu vyjádřil Prečan, byla přece veřejným tajemstvím. Od paní Nullandové víme, že převrat na Ukrajině lze pořídit za pouhých pět miliard dolarů…
    V případě Charty tu ovšem bude jiný (a zdaleka ne jediný) prvek, jenž lze označit třeba jako naprostou vyprázdněnost normalizačního režimu, zcela odcizeného zájmům občanů, které nemohl uspokojit ani fenomén pokulhávajícího gulášového socialismu. Vyčerpanost strnulé moci byla už příliš veliká, čili zájem občanů se shodoval se zájmy a ideály Západu.
    Je ovšem poněkud posmutněle komické sledovat, jak se znovu a znovu opakují tatáž mocenská klišé a postupy, aspoň tam, kde jsou méně zkušení lidé. Pokusy pana Schapira fungovat v této zemi co obdoba Valerie Zorina (předtím už méně zřetelný, ale o to prudší konflikt Klause s jiným americkým velvyslancem), jsou jen příznačnou pěnou nad skutečnými mocenskými tlaky za paravánem diplomatických zdvořilostí.
    A co je nejhorší, ukazuje se, že klíčový koncept lidských práv a jejich dodržování jeho stoupenci zdegradovali na funkci ideologické zástěrky všelikých mocensko voluntaristických výkřiků a la Yes, we can!, případně Wir schaffen das! Zjevně přichází čas nahradit tenhle koncept moralistní politiky nikterak nepovznášející, zato skutečně reálnou (či realistickou) politikou, napsal tuhle v České pozici nějaký mladý Duhan. Až se nám realismus přejí, dostane se ke slovu zase často absurdní politika morálky.

      • XY

        Nějak mi v tom Drulákově případu tane na mysli citát z jednoho opusu nevalného ruralisty Oskara Malyše (nebo Mališe?, teď sakra nevím): „Vypustiti silný vítr v pravý čas jest pravým uměním!“ :-)
        Drulákovi se přihodilo, že své závěry vypouštěl předčasně, dávno před katastrofou amerických Demokratů. Stal se tak místo prorokem poslem špatných zpráv. Jako s takovým s ním bylo naloženo.
        Však už si stěžuje i přední disident, poslanec a žák Jana Patočky, jak se svého času také označoval:
        https://zpravy.aktualne.cz/domaci/daniel-kroupa-charta-77-uz-neni-v-cesku-aktualni-a-to-je-dob/r~0ac681c8d41e11e6805e002590604f2e/

        • tresen

          Kroupa si přece nestěžuje. On si naopak pochvaluje, že text Charty už u nás není aktuální. :-)
          Mimochodem, s tou paní Nulandovou a Majdanem už jste tu za čtvrtodenní zimnici. Přečtěte si aspoň dodatečně, co vlastně řekla a jak dlouhého období se to týkalo.

          • Tribun

            Tak co tedy řekla? Aby nebylo jako s těmi Klausovými špinavými penězi. O jak dlouhé období šlo je samozřejmě úplně jedno, podstatné je, že takové období vůbec bylo.

            • XY

              Mne na té arogantní huse nejvíce fascinuje, jak té nezištné podpory hbitě dokázala argumentačně využít pro „svého“ Jaceňuka…

        • Seal

          XY, ten rozhovor s Kroupou je opravdu výživný. Tenhle citát je ještě výmluvnější než celý ten jeho slavný manifest: „Všimněte si, jak se začínají hospodářská a sociální práva nadřazovat lidským. To je osvědčený způsob, jak měnit politické poměry nejprve navenek a postupně se to rozbují do vnitřní politiky jako rakovina. Je to pohrdání lidskými právy….“ Nevím, proč se tak diví, že se dneska jaksi nedostává demokratů, když tím citátem vlastně potvrzuje, se tu po roce 1989 obnovovala liberální demokracie současně jako antiteze k socialismu. Samotná lidská práva bez nějaké pozitivní vize jsou zkrátka k ničemu, což se ukáže vždycky, když se kapitalismus dostane do ekonomických problémů. Masaryk s Benešem to pochopitelně věděli, takže hned na první místo kladli sociální otázku. Viz třeba Benešova přednáška „Nesnáze demokracie“, kterou Beneš pronesl v roce 1924, když se Evropě začala projevovat obdobná „krize parlamentarismu“. V Benešově „reformnistickém“ pojetí byl socialismus především dalším rozvinutím demokratických principů. Viz třeba tenhle citát: „Být také demokratem hospodářským, být jím důsledně a jít v tom smyslu krok za krokem dále v duchu filosofie demokracie, znamená být vlastně nejradikálnějším socialistou..“ Ve srovnání s tím dnešním Kroupovým konzervativním liberalismem byl nepřijatelným radikálem snad i TGM, kterého se jinak dovolává. Viz třeba: „Měli jsme v Táboritech první socialisty a komunisty, usilujme, aby mezi námi žebráka nebylo. To je ten náš český ideál!“
          To teba byla zase jednou hostina :-( Ale nemyslete si, že to v opačném táboře, který se pro změnu zaštiťuje tradičními hodnotami, vypadá dneska jinak. Jediným skutečným realistou tak bohužel nadále zůstává Babiš s tím svým materialistickým heslem: „Stát jako firma.“

          • Tribun

            Když lidé jako Kroupa mluví o lidských právech, mají na mysli především právo vlastnit, obecně ekonomickou svobodu – tedy práva hospodářská, vůči nimž se ovšem vymezují. Možná je to paradox, mnohem spíše ale rozpor. Ovšem vzhledem k tomu, že podmínky existence a svobody člověka jsou výsostně materiální, tak sociální a hospodářská práva jsou s těmi lidskými totožná, respektive až s nimi lze hovořit o univerzálních lidských právech, a ne jen o právech vlastnických elit.

            • Seal

              Mě spíš fascinuje, že tyhle „ryzí liberály“ nedokázalo přesvědčit ani poslední české čtvrtstoletí budování nových světlých zítřků. Jejich představa je jednoduchá: Ekonomický liberalismus je tím pravým požeznáním, které obohatí celou společnost. Tenhle nesmysl může myslet vážně snad jenom ten, kdo žije tak vysoko, že nikdy nepotkal bídu. Zatímco Kroupa si stěžuje na nedostatek demokratů, tak milión lidí žije pod hranicí chudoby, bez domova je cca 70 tisíc lidí a a v tzv. dlouhové pasti (3 a více exekucí) se ocitlo snad půlmiliónu jeho spoluobčanů, a to včetně cca 85 tisíc osob, které mají exekuční výměr už i na důchod. Tenhle vzorec myšlení má pak pochopitelně naprosto katastrofální dopady i na hledání cest, jak se aspoň trochu vybabrat z toho ekonomicko-sociálního průšvihu. Je mnohem jednodušší označit všechny ty, kteří z nějakého důvodu v té superliberální ekonomické konkurenci neobstáli, za socky a příživníky, než jim podat skutečnou pomocnou ruku. V makroekonomické rovině to pak funguje tak, že v krizi raději budete sanovat banky a velké podniky, než abyste lidem „nasypal prachy z vrtulníku“ a vytvořil tak nový spotřebitelský impuls (viz jako opačný příklad třeba kdysi to „šrotovné“ v Německu, anebo teď nepodmíněný základní příjem, se kterým se teď začalo laborovat ve Finsku). Zkrátka, v představě těhle myslitelů je nejspíš tak polovina lidí zkažena těmi předchozícmi sociáními výdobytky, takže je třeba podporovat především ty, kteří se naopak dokážou ekonomicky prosadit, a bláhově tak věřit, že jejich osobní prosperita tak nějak prosákne na celou společnost.

              • Ota

                Jestli 10% žije na hranici chudoby, tak jak lineární algebra, tak matematický počet pravděpodobnosti říká, že je více „jednoduché“ pro největší počet lidí, je být středně a více bohatý a že toho většina, hravě dosáhne. Až ten pomět bude opačný Seale, bude to pro liberalismus konec, stejně jako bylo pro komunismus srovnání naší životní úrovně a našich platů s kapitalismem. To je alfa a omega všeho. Srovnání. Každý se srovnává s druhým, soused se sousedem, živnostník se živnostníkem, profese s profesí. Každého výsledek je nějakým výsledkem jeho snažení, schopností, mnohdy i notné dávky štěstí. Neexistuje doba která by v relevantním měření kvality života (dělá to nezávislá agentura Mercer International pro OSN a Světovou banku) předčila dnešní liberální kapitalismus. Jedině snad regionálně podmíněně a to ještě vzhledem k ploše a počtu obyvatel na empiricky nerelevantně zanedbatelném vzorku lidí.

                • Tribun

                  Od srovnání je jen krůček k závisti. Že by tedy přiznání, že kapitalismus je systém postavený na těch nejhorších lidských vlastnostech? A když ne závist, tak soutěž, krysí závod, závod ke dnu, pachtění se růstem nadbytku těch, co kteří, a triumfální pohrdání těmi, kteří nemají.

                • Seal

                  Oto, měření kvality života nejenom u nás, ale v celé EU, se provádí především pod hlavičkou Eurostatu. Snadno si je vyhledáte pod zkratkou EU-SILC. Jestliže si myslíte, že samotná existence střední třídy je tou nejlepší zárukou liberalismu, tak jste na gymnáziu dost možná prospal hodiny dějepisu. No a pokud vás snad zajímají nějaká úředně posvěcená data, která se týkají chudoby v ČR, tak je naleznete v tomto článku: http://www.statistikaamy.cz/2016/08/chudoba-postihuje-i-zamestnane/
                  Vzhledem k tom, jak dneska vypadá rétorika nejenom Zemana, ale už i ČSSD, tak doporučuji se podívat i na závěr toho článku, ve kterém se dokládá účinnost sociálních transferů: „Všechny tyto sociální transfery výrazně snižují celkovou míru ohrožení příjmovou chudobou, a to přibližně na třetinu její původní hodnoty.“

                • Tribun

                  Jako by nestačilo, že se přerozděluje, ono to přerozdělování ještě ke všemu funguje.

              • XY

                Díky, Seale, že na rozdíl od ovocných stromů UMÍTE číst. To víte, už mne taky přepadává marnost.

        • embecko

          Kroupa je filisof- fachidiot bez rozhledu a mnohem zajimavejsi, nezli jeho odpovedi, mi prisly otazky :o)
          Doba se vraci do ranych 90. let, kdy by bylo lze takovy rozhovor ocekavat. Takze si dame repete, ale uz ne s volnym trhem a lidskymi pravy, totalita je jasne na postupu.
          Nezbeda bude asi tento:
          https://www.respekt.cz/autori/ondrej-nezbeda

  5. hank

    V době bipolárního světa to vypadalo jednoduše: kdo není s námi, je proti nám. A bylo potřeba vybrat si, kdo jsou ti „my“. Aspoň tady v Evropě.
    No, ale třeba ty jinde zmíněné příklady Finska nebo Rakouska ukazují, že ani tohle tak úplně na 100% nebyla pravda. A v obou zmíněných případech hráli velkou roli místní politici, kteří to dokázali uhrát na obě strany.
    V tomto ohledu Evropa totálně prošustrovala jedinečnou historickou šanci včas vyhodnotit, kam vývoj jde, a místo toho, aby se nechala pasivně vléct na chvostu vývoje, být jeho spolutvůrcem. Zřejmě proto, že ani většina Evropanů nevěřila tomu, že někdy může nastat něco jiného než Pax Americana. Tato šance už se opakovat nebude a s ní budou pravděpodobně postupně pohřbeny i demokratické formy vlády, lidská práva a další evropské hodnoty, kterými se Čína a další lokomotivy vývoje zdržovat zcela jistě nebudou.
    Předpovědi vývoje směrem k multipolárnímu světu tady byly už někdy před 15 lety (ne-li dřív), ale tehdy se jich dopouštěli pouze různí undergroundoví aktivisté a jiní sprostí podezřelí, takže je nikdo nebral vážně. A když to teď máme tady, nikoho ani nenapadne se jim aspoň ex post omluvit nebo dokonce zkoumat, jestli ti androši třeba neměli/nemají pravdu i v něčem jiném.
    Třeba v tom, že globalizace je zákonitý stupeň vývoje společnosti, na němž nutně zaniknou národní státy. A že pokoušet se stavět politiku na snaze o jejich obnovu je předem prohraný boj.
    Pak už to úplně bude jedno, jestli někdo sloužil CIA nebo KGB nebo nějakým jejich pohrobkům. Bude to vyhodnoceno tak, že objektivně každý, kdo sloužil jakýmkoli partikulárním zájmům odporujícím globálnímu zájmu přežití lidstva – a to národní zájmy jednoznačně jsou, protože z globálního hlediska jde o hru s nulovým součtem – škodil tomu základnímu zájmu, který je společný pro celé lidstvo.
    Vývoj technologií (výrobních sil, řekl by marxista) už dávno daleko utekl dnešním žabomyším sporům mezi politiky stavějícími svou kariéru na strachu jednotlivců a tzv. národů ze ztráty identity. Průmysl 4.0 se pomalu stává realitou a jak by řekl opět marxista, výrobní vztahy (do nichž pochopitelně patří i politika) za ním jako vždy v historii pokulhávají. A dokud se charakter výrobních vztahů stupni vývoje výrobních sil nepřizpůsobí, budeme svědky chaosu a nestability. Což je další důvod, proč je obrovská škoda, že se evropská myšlenka nechala takhle trapně zdiskreditovat. Mohla být tím, co by ovlivnilo, kam ten vývoj bude směřovat.
    Takhle to vypadá, že se další vývoj bude odehrávat jednoznačně ve směru zájmů nadnárodního finančního kapitálu, až do úplného vyčerpání světových zdrojů a jeho konečného sebezničení. Současný underground ani náhodou nemá šanci uspět proti globální systémové armádě kapitálu, silových struktur a prádelen mozků. Nadstátní struktura typu EU v rukách někoho jiného než jsou její dnešní předáci takovou šanci mohla mít. Ten někdo jiný jsme my všichni. A proto taky všichni neseme svůj díl viny na tom, kam jsme to nechali dojít.

    • Tribun

      Souhlasím, jen místo: „Evropa totálně prošustrovala jedinečnou historickou šanci včas vyhodnotit, kam vývoj jde“ bych řekl: „Evropa totálně prošustrovala jedinečnou historickou šanci včas určovat vývoj.“

    • vera

      Mně to tak jasné nepřipadá. Takovéto rozhazování viny na obyčejné lidi kolem, když se uvádí, že všechny skvělé myšlenky a změny a revoluce musí zaplatit nějaká tajná služba. V čem tu je naše vina? Že je platili moc? nebo málo? Anebo, žeby, když jde ten dnešní svět do kopru, že by je platili špatní lidé?
      Ani mi není jasné, jestli teda budou pohřbeny demokratické formy vlády, lidská práva a další evropské hodnoty proto, že se jimi Čína a další lokomotivy zdržovat nebudou, nebo proto, že globální systémová armáda kapitálu a prádelen mozku…co je teda víc? Je tu totiž rozpor, když na jedné straně slyším předpovědi že politika o snaze obnovit národní státy je předem prohraný boj, a na druhé vidím jak se daří těm, co skutečně na národním státu staví – Putin, a Čína (Hedvábou stezkou projel první vlak), a začíná s tím nějaký Trump.
      Není něco jinak?
      A vůbec – Evropa přece vyhodnocovala vývoj, a dokonce ho určovala – sama si vytvořila svoji strukturu – po celou dobu, nikoliv jen dnešní předáci – a byla v tom silná, a umlčovala protihlasy i s pomocí CIA – tak jaképak prošustrovala? Pěkně si sama kaši navařila, sama si ji sní.

        • hank

          Ale především, pokud jsou na jedné straně Black Rock, Vanguard, Fidelity, State Street, Capital Group, JP Morgan Chase, všechny se základním kapitálem v biliónech (=tisících miliard) dolarů, tak menší subjekty než USA, Čína nebo EU nemohou být jejich partnery ve hře o to, jestli budou politiku určovat korporace v zájmu rozmnožování kapitálu nebo občané prostřednictvím svých vlád a parlamentů v zájmu svém. (Proti těm jmenovaným investičním fondům, u nichž se sbíhají špagátky na vrcholcích vlastnických pyramid těch největších korporací z největších, jsou i firmy typu Apple, Google nebo Exxon-Mobile trpaslíci s hodnotou o řád nižší, max. ve stovkách miliard USD.)

          Ze všech „národních“ ekonomik měla EU se svými evropskými hodnotami nejlepší předpoklady politicky vzdorovat tomu, aby se stala filiálkou výše jmenovaných korporací, jak se to přihodilo USA. To jsem měl na mysli, když jsem psal o prošustrované šanci.

          U Číny je tomu trochu jinak, nejméně tři nebo čtyři čínské banky a korporace vlastněné nebo ovládané státostranou jsou srovnatelně velké s tím Black Rockem. Nicméně jistě nikdo aspoň trochu informovaný nemá iluzi, že čínské korporace pracují pod moudrým vedením čínské strany a vlády pro blaho čínského lidu.

          • vera

            Mno, ony ty korporace do jisté míry uznávají výhody státu, a nevím jestli ochotně, ale něco z něho uznávají, a podřizují se. Pokud stát projeví schopnost vytvářet vize. Hedvábná stezka – program nějaké korporace, nebo naplnění státního zájmu o blaho lidu? Nedělám si iluze o blahu pro všechny malé číňánky. Ale vidím projekty, ve kterých figuruje stát Čína, jako zřizovatel, zašťiťovatel, garant. Stejně tak vidím Rusko, jak si diriguje těžbu ropy, a dohadování mezi korporacemi? zase jde přes státy. Prostě, jakýsi prostor pro silný stát tu je. Pokud ho někdo postaví na nohy a využije jeho silné stránky.
            Ale jednoduché to není, to vím. Říká se že souboj stát-korporace, je prý teď za novým osočováním Trumpa. Prý se objevilo hned poté, co ustavil komisi ke zkoumání autismu coby následku očkování. Rozzuřil tím farmaceutickou lobby.
            Přestot o znějakého důvodu zkusil.
            Není hloupý, takže do jisté míry musí síle státu věřit. Na čem je teda jeho víra založena?

        • vera

          Nejsem proti nějakým uskupením, jenom si myslím, že mnohem rozumnější je spojení několika států s jasnými pravidly, než představa nadšeného beznárodního seskupení. Však se ukázalo nakonec, jak je to bezpohlavní věc :-)

      • hank

        „…se uvádí, že všechny skvělé myšlenky a změny a revoluce musí zaplatit nějaká tajná služba…“
        To uvádí kdo a ověřit se to dá kde a jak?
        Mraky skvělých myšlenek i konkrétních věcných/hmotných/organizačích aktivit vznikají zcela zdarma bez pozornosti médií a proti vůli tajných služeb v prostředí anarchistů, environmentálních aktivistů, alternativních komunit, občanských iniciativ a jinde v neziskovém a občanském sektoru. Takhle vznikla třeba i revoluční myšlenka nepodmíněného základního příjmu, kterou se (konečně!) začínají vážně zabývat i vlády. A není nutno začínat zrovna revolucemi a svrháváním vlád. Mnohem větší význam má drobná lokální práce, třeba zakládání neziskových družstev. To je ta skutečná škola demokracie, včetně té ekonomické.
        Spousta důkazů pro mé tvrzení se dá dohledat s minimáním úsilím na internetu, akorát člověk musí chodit i jinam než na ksichtobůček a týtrubku, o Parlamentních listech a Aeronetu nemluvě.

        • tresen

          Souhlas. Nemá smysl volat po jiných vztazích, lepší je přímo je vytvářet.
          Kdysi frčel termín „ostrůvky pozitivní deviace“. Namáhavá práce zdola, v malém, je asi opravdu to jediné, co má smysl, když někomu jde o to věci skutečně změnit.
          Mám v rodině příklad pokusu o jiný přístup k lokální politice. Ti mladí nemají ambice změnit svět, ale baví je nenápadně měnit město.

          • Tribun

            Jeden takový ostrůvek vznikl na Klinice a jak to od slušných a zodpovědných lidí, co si libují v tom režimu, který nám chartisti nadělili, schytal.

            • tresen

              Smyslem činnosti chartistů bylo otevřít veřejný prostor, aby se mohlo ukázat, co ve společnosti skutečně je. To listopadové zvednutí pokličky způsobilo, že vyvřelo i bahno, které dosud zůstávalo nepřiznané.
              Vy dáváte za vinu Chartě, že mnozí najednou vyjevili, co jsou zač?
              Není vám někdy samotnému šoufl z toho, co píšete? Kdybyste byl k sobě aspoň trochu upřímný, neměla by vám dělat problém představa, jak by předlistopadový režim zatočil s lidmi, kteří by zkusili dělat něco podobného, jako ta parta z Kliniky.
              Mimochodem, tušíte, jaké vlákno spojuje Kliniku a Chartu?

              • Tribun

                Tuším, že tím pojítkem jen někdo z rodiny Uhlů. Já bych naopak čekal od chartistů trochu sebereflexe a uznání, že vypustili džina z lahve. Ne tím, co a proč chtěli, ale tím, jak nežinýrovali spojit se s kýmkoliv a omluvit cokoliv. Především jistý Havel, který měl obrovskou autoritu, kterou ale použil jenom na legitimaci Klausových reforem, agresí NATO a rozpadu Československa.

                • tresen

                  No, já to stejně jako ten starý policajt z Werichovy pohádky o jistém Loudalovi z Radětic řeknu slušně: Máte to s tou odpovědností chartistů včetně Havla za naši radostnou současnost silně popletené.
                  Nakonec to začíná vypadat, že si myslíte, že to tenkrát měl vzít pevně do ruky ten nadějný soudruh, jak jen se hergot jmenoval, ten, co mu dělníci řekli, že nejsou děti, ale to už bylo pozdě bycha honit…

                • tresen

                  Za mě to velmi srozumitelně napsal Hank.
                  Já dodám jen poznámku ohledně Havla:
                  Ano, má jistě svůj díl viny. Spočívá v tom, že bláhově trval na své nadstranickosti a na odstupu od praktické politiky, místo aby se místo prezidentování pokusil vytvořit silnou politickou platformu, která by mohla být opozicí Klausově partaji. Třeba by pohořel, ale měl to zkusit.

            • hank

              I ty, Brute…?
              Chartisti nám samozřejmě žádný režim nenadělili. A i kdyby jo, tak už jsme měli 27 let na to, abychom s ním nějak rozumně naložili. Kde bylo západní Německo a Rakousko v roce 1945 a kde v roce 1972?

                • hank

                  Tak oni se věnovali i tomu „rituálnímu antinacismu“ (občas víc než reálné očistě od nácků, o čemž svědčil jejich vysoký výskyt třeba v západoněmecké justici), ale kromě toho hlavně budovali hospodářství. My jsme se akorát vymlouvali na to, že nám ten režim někdo vnutil (notabene chartisti, což je fakt úplně mimo mísu), a nic jsme nedělali pro jeho přizpůsobení svým zájmům. Samozřejmě že nevnutil, protože v listopadu 1989 – ještě ani po volbách v červnu 1990 – o jeho charakteru zdaleka nebylo rozhodnuto. O jeho definitivním směřování – aspoň pokud šlo o ekonomiku – rozhodla většina voličů až ve volbách v roce 1992 a ty chartisti teda určitě nevyhráli.

          • hank

            O své dceři – člence anarchistického družstva uz jsem tu psal víckrát.
            A ano, přesně tak jsem to myslel – změna musí přijít zespoda. (Proč se asi iniciativa kolem Ilony Švihlíkové jmenuje Aternativa zdola?)

      • hank

        „… vidím jak se daří těm, co skutečně na národním státu staví – Putin, a Čína (Hedvábnou stezkou projel první vlak), a začíná s tím nějaký Trump. Není něco jinak?“
        Samozřejmě že něco JE jinak.
        Opravdu objektivně, přímo a nezprostředkovaně vidíte, co a jak se daří Putinovi? Kolikrát jste za posledních 10 let byla v Rusku, nejlépe v nějaké fabrice na Uralu nebo Sibiři, a mluvila s obyčejnými Rusy nebo aspoň s těmi Čechy, kteří tam jezdí pracovně?
        Opravdu můžete doložit, že Čína staví na národním státu, ať už to znamená cokoli (jestli chcete mluvit o souvislosti čínské politiky a národních zájmů, měla byste oba pojmy nejdřív řádně definovat), a že se čile nezúčastní vytváření nových struktur nadnárodního finančního kapitálu, pokud možno nezávislých na dolarové sféře?
        A skutečně věříte, že Trump hodlá splnit (resp. že ho skuteční ředitelé USA a zeměkoule ze struktur těch výše jmenovaných supermegakorporací nechají splnit) cokoli z toho, co sliboval v kampani, když to půjde proti jejich zájmům?
        Už brzy, v horizontu 10 – 20 let, všichni, kdo se toho dožijeme, uvidíme, že cokoli – včetně snah o restauraci vlivu a moci národních států – půjde proti trendu vývoje Průmyslu 4.0, bude odsouzeno ke krizi a zániku. Nebo pěkně po marxisticku, jestli to tak máte raději: Výrobní síly se valí dopředu a smetou vše, co jim bude stát v cestě, včetně nevyhovujících výrobních vztahů, do nichž je nutno zahrnout i dosavadní způsoby provozování politiky na národní úrovni. Zrovna teď jsme v přímém přenosu svědky platnosti jednoho ze zákonů dialektiky – změny kvantity v novou kvalitu.

        • Eddie

          Dobre napsano, pri dusledne automatizaci a robotizaci bude stacit tak 1/3 obyvatelstva, co bude delat zbytek fakt nevim.

          • Tribun

            Nemusí dělat nic. Ale to by liberálové a jiní slušní lidé nerozdýchali, takže ho radši vyhladí (nechají vychcípat a budou přitom kázat o trhu, zásluhách a odpovědnosti). Pak je také možnost, že by dělalo něco užitečnějšího, než přerovnávalo krabice ve skladech. Problémů k řešení je na světě i v přilehlém vesmíru víc, než dost.

  6. Pingback: S pravdou po funuse | Outsider Media
  7. Pingback: S pravdou po funuse – almanach.cz
  8. Pingback: Anonymous Slovensko UK &raquo S pravdou po funuse
  9. Pingback: S pravdou po funuse – archiv2k
    • tresen

      „Absolutně nepřijatelné pro nás byly jen tři věci: rasismus, pohrdání chudými a sexismus. Byli jsme hrdí na to, že jsme možná jediným velkým periodikem v zemi, které má feministickou rubriku. A rovněž jsme se snažili časopis pojímat jako nekomerční, alternativní médium svého druhu.“
      To teda žasnu, u koho takoví typičtí sluníčkáři nacházejí zastání.

      • embecko

        Tak to se slunickari pletou, ja jsem, na rozdil od nich, proti rasismu a pohrdani chudymi. Se sexismem nevim ani, co si pod tim predstavit, treba pridrzeni dveri? To delam normalne i u chlapu a zadny si zatim nestezoval.
        http://a2larm.cz/2016/11/stoji-manzelstvi-za-to/
        „Ženy se musí vymanit ze spárů tradiční rodiny a práce v domácnosti…..tvrdá, nikdy nekončící práce organizační a emoční, dřina v domácnosti, dřina bez jakýchkoli omezení i bez zasloužené odměny“.

        To je mozna take sexisticka otazka. A zaroven dosti imperialisticka, protoze kdo pak bude delat bohatym singlum hausfrau a eventuelne kinderfrau? Asi ti cernousci, co sem jdou za lepsim a skonci jako domaci mazlicek Bimbo.

  10. Tribun

    [OT]
    XY,
    tak jsem si to pustil, ale slyšel jsem to, co jsem slyšel už mockrát, navíc skoro stejnými slovy. A než jsem to našel, tak na mě vypadlo několik pojednání o tom, že to je lež jako věž. Tak nějak nevím, ale jediný závěr, který z toho umím vyvodit, zní: šíří se to.

    • XY

      No, pojednání o tom, že je to lež jako věž, jsem si všiml. A také hodně osobního zaujetí mezi kritiky, vyniká v něm ten český Skot. Ale bohužel tam padla také nějaká fakta, která se ani ten českobritský znalec oněch krajů překvapivě nepokusil zpochybnit. Třeba je to jen četbou blbých novin… Uvidíme.

        • XY

          V tomto případě nemá smysl popírat, že se fakta dějí. Připadá mi, že důležitá je jejich kvantifikace a schopnost je řešit. Což je asi ten klíčový kontext interpretace.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s