Poslední tango v Paříži

Snímek Poslední tango v Paříži je jeden z těch, které pověst předchází, takže jsem věděl, že existuje, že by to měl být dobrý film, že v něm hraje Marlon Brando a že ve vrcholné scéně promaže své milence řiť máslem. Marlon Brando v něm skutečně hraje a ta scéna s máslem je tam také, ale v celkem decentní podobě a nebýt toho spojleru, asi bych si ani pořádně neuvědomil, oč v ní jde. A rozhodně to není vrchol filmu, protože ten pak ještě dobrou polovinu graduje. Ale co k němu říct víc? Očividně je to jeden z těch starších francouzsko-italských uměleckých filmů, které se snaží něco říct, ale v případě Posledního tanga v Paříži mi poněkud unikalo, co vlastně. Snad je to studie sebezničující posedlosti člověka, který se ztratil v životě a neví, jak dál, v tomto případě muže, který se po sebevraždě ženy utápí ve vztahu s neznámou ženou (podstatou jejich náhodně – ale jde skutečně o náhodu? – navázaného vztahu je právě to, že neznají ani svá jména) a raději se od ní nechá zabít, jak je nakonec dotěrný a nesnesitelný, než by se jí vzdal. Něčím mi Tango v tomto směru připomínalo Velkou žranici, která mi ovšem přišla víc vyšinutá a proto snad i naléhavější a sdělnější. Asi nejsem dost intelektuál, ale Poslední tango v Paříži pro mne není nejlepší film, jaký jsem kdy viděl. Ale kdo ví, třeba, jestli ještě někdy uvidím, v něm najdu něco, co jsem napoprvé přehlédl.

23 comments

  1. embecko

    Bertolucci je vyborny lyrik, ale precenovany reziser a dle meho mineni ho vytahl porevolucni mainstream (1968) jako oficialni protivahu k evropskym levicovym filmarum. Nakonec zpoplatnel hollywoodskym intelektualum a zacal resit specificke problemy americke elity, od potaceni se odnikud nikam, po „geereovsky“ utek do budhismu.
    Shodou okolnosti jsem se nekdy minuly tyden pokouset dokoukat jeho „Pred revoluci“, ale nepovedlo se, stejne jako se mi to nepovedlo s Tangem, Konformistou, Malym Budhou a Poslednim ciasrem. Jeho filmy mi pripadaji prazdne, tvarici se jen „jako“…a lyrika… no dobre, ale to nestaci, vysledny dojem je, ze toci filmy pro zdekadentnelou stredni tridu, jez ztratila budoucnost a jeho filmum muze rozumet jen ona sama. Bertolucciho produkty mi prijdou jako dila 2-3 kategorie ceske Nove vlny, ovsem tocene v barve a na lizatko, tj. siroke platno :o)
    Je ale pravda, ze jsem od nej nevidel vsechno a ze kdysi nejaky svetly okamzik mohl mit.

      • embecko

        To je holt lyrika… :o)
        Ale na Velkou zranici jste narazil dobre, to je přímá akce, zatimco Tango a dalsi je jiz pokoreny a plany intelektualismus.
        U Ferreriho je zajimave, ze socialne kriticke filmy nemusi tocit jen levice, a tedy ze v hloubi neni socialni nerovnovaha politicke, nybrz existencni tema. Podle meho tohle vi velmi dobre burzoove a proto rafinovane podsunuji socialne kriticka dila jako vzdy levicova (kritizovat umis, ale mas jiny navrh reseni, nezli gulagy?). Kazdou kritiku zbanalizuji tim, ze ji nevhodne onalepkuji.

        A kdyz uz jsme u lyriky, ted jsem docetl Hrubinovu Srpnovou nedeli a opet jsem prekvapen, jak tezkou ulohu musi mit literarni kritici a bardove ceskeho jazyka, kdyz musi vybirat do ucebnicoveho kanonu jen nektera dila s tim vedomi, ze co nedoporuci, zapadne. Od Hrubina zname jiste kde co, ale jen ne Srpnovou nedeli, velmi odvaznou politicko- socialni kritiku z roku 1958. Otevrene mluvi o etablovani ekonomickych zlocincu z doby valky (ketasove, ale to slovo tam nepadne), o emigraci, nadbytku zbozi na Zapade, degradujicich mezilidskych vztazich za socialismu atd.
        Kdyz jsem to zacal cist, tak jsem mel dojem, ze ctu nejake zakazane drama, disidentske dilo ze 60. let a pritom Srpnova nedele se hrala v ND a byla i zfilmovana. Pokud tohle byl obraz chruscovovskeho tani pomeru, pak to byla poradna obleva.

        • Tribun

          Tyhle oběti oficiálních autorit. Já znal Hrubína jen z říkanek z čítanek pro základní školy, které mne tak odradily, že jsem po něm už nikdy nesáhl.

          Tak Srpnová neděle, říkáte?

          • embecko

            Nemusite se o to vazne zajimat, podle meho je to uz svym zpusobem zastarala vec (v lince sveho politickeho vyzneni) a v dnesni dobe jde asi tezko pochopit. lyricka nota je ale opravdu uzasna.
            Ja mam posledni dobou takovou ruralni naladu, tak jsem si po antikvariatech objednal prislusne Hrubinovy knizky, jako treba tuhle Nedeli, dale Lesanske jeslicky, U stolu a z platna znamou Romanci pro kridlovku (kterou jsem ale zatim necetl).
            Hrubin se musi cist pomalu, velmi pomalu, coz je tezke a opravdu davat pozor na to, abyste v nem nevidel toho, co z nej udelaly citanky (no ale lepsi, nezli byt zapomenut uplne).
            Mam jeste nekde schovane svraskle jablko z jeho zlate renety, co meli v Lesanech u baraku, 70. letech jsme tam byli se skolou na exkurzi a naladu te vesnice si pamatuji dodnes…ovsem kdo je na militaria, pak v Lesanech je take naprosto uzasne vojenske muzemum pod sirym nebem (detasovane pracoviste prazskeho VHM) a maji tam neuveritelne exemplare, treba ruske drony jiz z 60. let. Muzete si udelat kombinovany fakultativni vylet zbrane/ Hrubin, zaplesa jak srdce lyrika, tak technika :-)

            Ale co se doporuceni tyce, vy jste takovy divadelnik, pak jednoznacne Na zabradli a zpracovani Charmsovych zapisku/ textu jmenem Baby, to je opravdu dost dobre, dle meho svetova extratrida v oblasti malych forem:
            http://www.nazabradli.cz/cz/repertoar/aktualni/88-baby

          • XY

            Ukázka z Vávrova filmu je zde:

            A k tomu si můžete přečíst třeba Hrubínovu Zlatou renetu. A z Vávrova Hrubína jsem měl raději Romanci pro křídlovku, která je téměř kongeniální s básníkovým textem.
            Ale Hrubín byl jedním z českých velikánů, který to také neměl dvakrát jednoduché – ani se svými souputníky.

            • embecko

              Musim si povzdechnout: To byly doby, kdy herci jeste umeli hrat…tehdejsi bezne vykony jsou dnes ocenovany malem narodnimi cenami :o)

              • XY

                Tak zrovna tady to byla „zlatá garda“; skoro si říkám, že bez ní by to ani nešlo. Myslím, že tady Vávra trochu klopýtá o barvu a její omezující podmínky (muselo se všude hodně svítit), ten mizerný zvuk ukázky snad vznikl až při převodu na kazetu nebo z čeho je to stažené – a že ho asi taky strašila divadelní verze z Národního. Jakoby tam bylo víc Čechova než Hrubína… :-)
                Na tématu samotném je taky cítit ta opatrná revoluční dramaturgie – je tam ledasco, jak připomínáte, ale završuje to jaksi dobové klišé.
                Myslím, že do podobných potížích se dostal na scéně ND i autor Majitelů klíčů; taky vzpomíná, jak se dřel, aby rozehrané téma dostal do „průchozí“ podoby. Bylo to vlastně od Národního moc pěkné, že se pustilo do téhle společenské dramaturgie, ale revoluce musela postupovat pozvolnými krůčky.

                • embecko

                  Uz nevim kdo rekl: „Vezmes-li knihu do ruky po roce, budes cist knihu uplne jinou.“ Anebo podobne…
                  V mem prvem vydani je doslov Otomara Krejci, ktery je velmi-velmi-velmi opatrny. „Prispel svym dilem ke spolecenske debate…pred divadelniky stoji jeste mnoho zapasu o nasi budoucnost…“ atd.
                  Jsem si vedom, ze me hodnoceni je dano neznalosti problematiky a i cetbou v temer sedesatiletem odstupu (to to leti…) ,..okolnosti jsou mi tu zcela nezname, bohuzel…

                  Jinak velmi dekuji za vase bystre poznamky k Vavrovi dole, plne s nimi souhlasim (ale sam bych je nevymyslel).
                  Takze na zaver neco ze Zlate renety?

                  „Ukázala zplna svou tvář, vrásky byly pořád v pohybu, co vteřinu tu kůži někdo sešíval, a podala mu ruku jako uvařenou. Stíny přešly síní: šel z nich chlad, ale voněl křenovými listy. Vařím na zejtřek brambory. Jan se zvedl.“

                • XY

                  Ano, Zlatá reneta, majstrštyk Hrubínova stylu a zároveň i kámen úrazu: Neustálé prolínání časových rovin bez zřetelného označení, reálný příběh v konfrontaci básnických obrazů, jedno plyne z druhého a zároveň je s předchozím v konfrontaci. Kdo by se s tím dnes při četbě (ale i při psaní) takhle dřel a tak koncentroval významy a situace. Nádhera! (Více u Kožmína – Umění stylu)
                  K tomu Krejčovi – nádherná ukázka opatrného pokroku v mezích zákona, aby se nenasrkl nějaký soudruh Hendrych ve svých památných kšandách, jak se stalo o pár let později. (Teď jste prohráli všecko!)
                  Krásný víkend!

  2. tresen

    Srpnovou neděli jsem kdysi viděla, ale žádný výrazný dojem to ve mně nezanechalo. Text hry jsem nečetla, jen jsem zaznamenala komentáře, že ten přepis byl jen slabý odvar. Fabiánová se údajně vyjádřila, že na jevišti cítila sílu a poezii jihočeské krajiny a intenzitu vztahů Hrubínových hrdinů daleko víc než pak u skutečného rybníka.
    Romanci pro křídlovku mám taky ráda, pane XY. Potkala jsem ji někdy v šestnácti, to jsem byla k tomuto druhu literatury vnímavá.:-)
    Bertolucci mě naproti tomu neoslovil nikdy.

    • XY

      V tom zmiňovaném věku to snad ani s oblibou Romance jinak dopadnout nemohlo… Ale měla i skvělou kameru, neuvěřitelně sugestivní zvuk – dodnes slyším ten letní bzukot much – a skvělé herce (mladičkým Hanzlíkem počínaje, přes Terinu (nebyla to
      naturščice?), perfektního dědečka – i ten Kvietik(?) v roli Viktora byl vynikající. A málo naplat, jakoby Vávrovi šla lépe práce s černobílým materiálem, na němž vyrostl; je nedoslovný a v obrazové stylizaci pořád nedostižný…

      …Navždy mne bude víc
      o člověka, z něhož břímě lásky a smrti
      a břímě života vyrazí zpěv.

      Komu by se nelíbila taková hrubínovská verze šrámkovského vitalismu?
      Nojo, domů, pane Berka!

  3. 001

    „Žranice“ i „Tango“ svého času milniky v pokleslosti stejně jako zvrhlé snímky Pasoliniho jsou součástí řízené destrukce naší kultůry.

    • embecko

      Tvari v tvar rozkladajici se spolecnosti mate 2 moznosti projevu: Bud zacnete popisovat to, co vidite, anebo zacnete produkovat obrazy idealniho stavu.
      V tomhle smeru Pasolini neni pravy levicak, protoze mu chybi schopnost tvorby utopie. To ovsem spise nezli na Pasoliniho ukazuje na problematiku doby, ve ktere kazda kategorizace selhava.
      Ja osobne stoji na strane Pasoliniho, neb se mozna blahove domnivam, ze popis stavu mne preze vsechno nechava alespon trochu svobodnym, coz utopizace uz nepripousti, tam musite jit s proudem.
      Opakem 100 dnu Sodomy je 18 Panfilovcu, jejichz heroicke zpracovani na mne uz ted vrha asiatskou depresi. Takze mam-li i ted kategorizovat, pak dekadence je zapadni styl, zatimco vynucene podlehnuti pozitivnimu kolektivnimu obrazu je spise byzantinska metoda.
      Jinak a aktualne receno Evropa vs. Rusko :o)

        • tresen

          To je snad jedno, takový nepodstatný detail.
          Hranice mezi kulturami podle mne neběží tak jednoduše, jako mezi sklonem k heroismu na jedné straně a dekadencí, jakožto opačným extrémem, na druhé. Zdálo by se, že u nás byl heroismus poražen na hlavu už před více než padesáti lety. Ale internetová diskuse nad Vávrovou husitskou trilogií i dalšími opusy mě přesvědčilo, že to, co teď v Rusku vyvřelo s těmi panfilovci, je v Češích jak v koze. Ve všech ne, abych nepřeháněla. Ale ve větším množství a spojeno s větší bojovností, než bych čekala.

          • embecko

            To je otazka skupinove strategie, vpecetene do kulturnich zvyklosti. Cesi heroizaci odmitli a dali se na cestu subverze, stale podryvaji, cimz udrzuji autority v permanentnim pozoru, nikdo nema svuj status jisty.
            Pulkou naroda neni druhou pulkou zvoleny prezidnet akceptovan. Asi nelze mit vsechno a zivot neni dokonaly, evoluce to zkousi ruznymi cestickami a druhym krokem popira sve minule rozhodnuti.

            “ co teď v Rusku vyvřelo s těmi panfilovci, je v Češích jak v koze“
            Je a neni. Jedna z posfreudovskych teorii tvrdi, ze potencialita perverzi je u kazdeho stejna a zalezi jen na okolnostech, jak a kdy se projevi. Vulgarne receno, kzdy z nas je teply, S/M atd. uplne stejne a uplne maximalne, jen vetsina nedovoli, aby to vylezlo ven. Zajimave jsou v tom statistiky navstev pornografickych stranek, kde ty s normalnim sexem se tuli kdesi vzadu, coz neodpovida verejne deklarovanym preferencim.
            S narodni heroizaci a dekadenci je to zrejme podobne, vsichni jsme zaroven jako heroizatori, tak dekadenti a zalezi na tom, jaka (kulturni) strategie je v te ktere skupine prevazujici. Takze v Cesich to jako v koze je, ale vyleze to ven jen ve vyjimecnych okamzicich a v normalnim behu casu to nehraje zadnou roli. Proto ma ceska heroizace takovou soft-formu a heroizovani jsou spise outsideri, „hodni a prosti“ lide. Jakmile se u kormidla objevi rozporuplna silna osobnost, nekdo podobny Zemanovi, znamena to zasah do tohoto soft-mechanismu.
            Idelanim prezidentem by byli Zdenek Sverak, anebo Jan Werich, zmoudreli klauni. Tady ale nastoupi hlas rozumu a ten ukaze, by to byla racionalne pekne pitoma volba, takze se opet vsechno rozpadne v hastereni o miru heroicnosti a tedy rozporuplnosti dotycne vudci osoby.
            To se pak samozrejme prolina do filmu, literatury a obecnych vzoru (viz Obycejny zivot Karla Capka, Perlicky na dne Hrabala, socialistickych hrdinu kazdodenni prace, ci drobne a nezastupitelne umorne prace zivnostnika atd.).

            28 panfilovcu, Robejsek, Zeman, Fidel, to je v Cesku jak rudy hadr na bejka. V poradku jsou utulne pizzerie s pozornou obsluhou v Toskansku, ochotni prodavaci v parizskych pekarnickach a Pinochet, co tohle vsechno zaridil :o)

      • XY

        No, nevím, zda byzantinské Rusko vs dekadentní Evropa. Od té doby, co Hollywood vyrobil jakési strhující dílo, v němž hrdinní američtí námořníci (sic!) způsobí, že Spojenci rozlomí německou enigmu, mne nějaká legenda o panfilovcích nemůže pohoršit. Ostatně polský filmový výrobek s názvem Volyň ukrajinská vláda (resp. nějaká její komis) pro jistotu rovnou zakázala promítat a většinu ruské produkce (snad s výjimkou klasiky) pochopitelně taky. Zdá se, že byzantinští dědicové mají dost potíží sami mezi sebou.
        A od té doby, co „vlastenecké krváky“ ((C) Julius Fučík, pánbu mne netrestej) jistého spisovatele nebo generála Medka ((C) Karel Čapek) povzbuzovaly část společnosti, aby pěstovala rázné chlapy, a druhá část se jim akorát vyšklebovala, není moc jasné, co v těch českých kozách vlastně doopravdy je. Zvlášť, když se nám tunajší byzantinci hlásí jednou třeba jako Evropské hodnoty, podruhé jako pan Okamura, potřetí jako Vodňanské kuře nebo Lidové noviny či Mladá fronta Dnes….
        Myslím, že tuhle zemi v Evropě čekají opravdu zajímavé časy.

        • tresen

          Rozdíl mezi hrdinnými panfilovci a hrdinnými drtiči enigmy není zřejmý, projeví se jenom tenkrát, když nějaký naivní ruský štoura prohlásí, že to všechno bylo možná úplně jinak.
          U hollywoodských spektáklů každý jaksi automaticky předpokládá, že všechno bylo úplně jinak. Proč by to kruci mělo být přesně podle faktů? To by producenti prodělali kalhoty.
          Rusové naproti tomu očekávají čistou pravdu, přesně jak se o ní dozvěděli ve škole. Tu nikdo nesmí nabourávat.
          A my? Zikmund byl liška ryšavá, u Lipan jsme my, Češi, prohráli, Peroutka oslavoval Hitlera, v osmačtyřicátém si většina přála komunisty. Kdo to vidí jinak, čepelem v tu zrádnou hruď. Teď jen pravdivě, po našem, natočit remake.

          • Tribun

            Účelem hollywoodských spektáklů není nic jiného, než vyhnat lidem z hlavy veškeré myšlenky na to, že by něco bylo bývalo mohlo být jinak.

        • embecko

          Me deleni berte velmi s nadhledem, XY, ostatne USA jsem tam nejmenoval zamerne, protoze i kdyz patri k Zapadu, diky velikosti plochy a populace pouzivaji podobne metody jako byzantinci. A Polaci jsou na tom podobne, u nich uvazuji, zda- li je Zapadu vubec pocitat.
          A jinak samozrejme, heroicke pribehy jsou soucasti kazde kultury, jde jen o jejich akcentaci a zda- li se stanou realnym kulturnim nastrojem, jejich obcasnemu vyhreznuti se nejde ubranit nikdy a nikde.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s