Marťan

Film Marťan má podle mě geniální námět s velkým potenciálem – astronaut shodou okolností zapomenutý na Marsu se snaží přežít do příletu další výpravy – ale pohříchu hollywoodské zpracování, takže potenciál zůstal nevyužit a místo monodramatu je divákovi naservírováno konvenční heroické melodrama, kdy se vzdělaní, vycvičená a orientovaní lidé chovají jako blbci a pro záchranu jednoho riskují životy dalších pěti, kosmickou loď a reputaci celé NASA.

I když možná právě v té reputaci NASA je klíč k bídě celého vyprávění, přesněji v tom, jak současná americká – a dost možná i světová – veřejnost NASA a vesmírné programy vůbec vnímá:  jako rozmařilost, která především musí skončit dobře a nikdo při ní nesmí přijít k úhoně, ne jako pionýrské výpravy za poznáním na hranici možného. Dnes už by Kryštof Kolumbus do Indie nevyplul a Amundsen se Scottem by dřív umřely stářím při snaze přesvědčit pojišťovny a sponzory a přijatelném riziku, než by se vůbec dotkli nohou Antarktidy.

Od přistání na Měsíci brzy uplyne padesát let, ale přistání na Marsu jsme dál, než tehdy. Ani ne tak technicky, jako mentálně a politicky.

Přitom zrovna film jako Marťan mohl lidem ukázat, že některé cesty nejsou bez rizika, ale že to riziko, jakkoliv vysoké, je přijatelné, že lidé, kteří se na ně vydávají, tak činí proto, aby došli tam, ne aby se nutně vrátili zpátky, a že tak činí vědomě a dobrovolně, protože to dělají pro nás pro všechny. Místo toho ale sledujeme úředníky, kteří především řeší náklady a PR a vědu až v druhé řadě.

Z tohoto pohledu jsou lapsy jako jak je možné, že plně funkční marsovská základna není schopná komunikovat se Zemí (možná skutečně není, ale pak by to mělo být vysvětleno), kde se u ní najednou vezme raketa, ze které hlavní hrdina čerpá palivo, když s ní výprava, která jej právem považovala za mrtvého, odletěla, a proč potom jede tisíce kilometrů k jiné, aby s ní odstartoval vstříc záchraně, proč USA vůbec nepožádají o pomoc Rusko nebo Čínu etc. celkem podružné. Přitom vše by se jistě dalo uvěřitelně vysvětlit, jen kdyby se pan režisér obtěžoval.

Ale zase až tak špatný film Marťan není, jen se zbytečně drží při zemi a nedokáže překročit stín Hollywoodu.

7 comments

  1. Sigil

    Asi jsem komentář špatně odeslal…
    Koukněte ještě jednou na film a přečtěte i knihu. V obém je vše vysvětleno.
    Anténa je rozbitá po bouři, kus dokonce propíchl Marťana…
    Náhradní díly byly asi v návratové raketě, také bych je čekal složené na základně. Ale co už.
    Ona raketa s palivem byl návrarový modul pro další výpravu, možná Vám i uniklo že i potraviny tam měly přiletět před novou výpravou, leč v čase který Marťanovi nebyl moc platný…
    Posádka se vrátila sama o sobě-dpojila se od Zemského vedení, to se tak dělá pokkud vím i SPECNAz a podobné grupy chrání svoje členy nad rozkaz, ba se i snaží zachránit mrtvá těla. Nebo horolezecké výpravy…
    Myslím, ze byste měl film sledovat pozorně a dělat si výpisky, když už jej chcete strhat v blogu. Věřím že knihu asi číst nebudete, je to přece jen víc času než film. A je pravda, že filmy věci přece jen moc nerozvádějí i když…Marťan všechny úkony docela dobře komentoval. Ale možná jste měl vypnut zvuk a psal blogísek…

    • Tribun

      A to by to vážně nešlo natočit tak, aby to bylo jasné na první pokus? Tohle přece není ten žánr, kde má zůstat nevyřčené tajemno. Tu urvanou anténu jsem samozřejmě postřehl, ale nepoznal jsem, že byla ze základny (jó ta akční kamera). Rozdíl mezi raketou na místě a tou, ke které musel jet, mi ani po vašem vysvětlení jasný není. Vzbouřená posádka Herma se a) odpojila na radu „Boromira“ (nevím, jak se ten herec jmenuje, ani jak se jmenovala jeho postava), b) je to podle mě klišé. Řeknu vám to asi takhle: ani kdyby Marťan dostal na CSFD 101%, není to pro mě závazné. Už jsem viděl lepší filmy a ze jména režiséra se na prdel neposadím.

      • Sigil

        Na CSFD také moc nedám.
        No, NASA to celé dělala pro opakované návštěvy Marsu, mám pocit ře ta raketa, kterou letěli (a kterou otočili) byla koncipována asi na 12 letů. Nepřistávala, jen létala mezi Zemí a Marsem. U země se na ni zásoby, vybavení i lidé dostávali jinou raketou, proto také potřebovali tu Čínu.
        Protože bylo plánováno více výprav na Mars, odesílali tam věci podle startovacích oken (nejlevnější, nejrychlejší řešení), v našem případě už tam čekala raketa, která měla odletět s následující výpravou k rekětě Zem.-Mars (ta kterou otočili), protože z ní odčerpal Marťan palivo (nebo se tam možná doplňovalo samostatnou raketeou), museli ji co nejvíce odlehčit aby vylétla z atmosféry a astronauti mohli Marťana chytit (jak vyhazoval co se dalo). Je to stejná raketa jako odletěli astrounauti v bouři-po příletu se s ní připojili k raketě Z-Mars a nechali ji tam, roto tam také byla ještě jedna pro příští výpravu.Měla tam ještě přiletět raketa se zásobami pro následující výpravu ale za dlouho, Mar. by se příletu nedožil, tak zkoušeli poslat ihned svoji.
        Boromir jim akorát předal výpočet kusrzu (udělal onen černoch, pardon, afroameričan) ale rozhodnout se museli sami – ofiko to bylo zakázané, Boromir to odesílal tajně. Stejně tak se museli odpoutat od Země protože raketu de facto řídila nasa (nevím kolik spojení, narážela tam na to pilotka). No a kliší je to určitě, Hollywood musí mít dobrý konec i kdyby byla apokalypsa tak jeden zapomenutý člověk určo zůstane… Co už.
        Kniha je lepší, já v tom viděl napodomeninu Vernova Tajuplného ostrova – když máš vědomosti – krutá příroda tě neporazí…

      • Kamil Mudra

        „V řadě vědeckofantastických knih a filmů ale bývá intenzita bouří značně nadsazována. Ve skutečnosti síla větru na Marsu nedosahuje ani poloviny síly pozemských hurikánů. Průměrná rychlost větru v prachové bouři je podle vědců zhruba 95 kilometrů v hodině. Hodnota síly větru není ale úplně vypovídající, neboť hustota atmosféry na Marsu je s tou pozemskou nesrovnatelná. Přesto síla prachových bouří rozhodně není taková, aby dokázala zlomit anténu, jak o tom píše Andy Weir ve svém románu Marťan.“
        http://vesmir.stoplusjednicka.cz/fakta-myty-o-prachovych-bourich-na-marsu

        Ale já takovou nadsázku ještě chápu. Oko diváka si prostě musí užít drsné marsovské reality a kdyby si Marťan propíchl bok v důsledku zakopnutí s vidličkou v ruce – nebylo by to ono. Pořád lepší taková nadsázka než přeživší astronaut přesunující se bez skafandru vně kosmické lodi od jednoho vstupu/výstupu ke druhému a nebo mohutný požár na asteroidu bez atmosféry, jak jsem měl možnost vidět v jiných filmech které se tvářily že nejsou žádná béčka.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s